Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvýší se platy učitelům hned po prázdninách?

Škola, ilustrační fotografie
Škola, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Učitelé dostanou přidáno. Platy jim údajně stoupnou už od září letošního roku. Ministr financí Andrej Babiš na to našel peníze v rozpočtu.

Pokud záměr schválí také vláda, bude se jednat o nejvyšší zvýšení platů ve školství za posledních několik let. Na růstu platů se vláda dohodla už v červnu. Učitelé si polepší o osm procent a ostatní nepedagogičtí pracovníci o pět procent.

Původně se kabinet domluvil na zvýšení od ledna. Ministr financí na to prý ale našel rezervu už teď. "My jsme ušetřili 7 miliard v obsluze státního dluhu v roce 2016, takže pokud to vláda odsouhlasí, můžeme vyčlenit peníze," vysvětluje šéf státní kasy.

"Já jsem požádal ministryni školství Valachovou a ministryni práce Marksovou, aby na vládu 27. července přinesly návrh na zvýšení tarifních tabulek, aby k tomu zvýšení skutečně mohlo dojít od září tohoto roku," přikyvuje premiér Bohuslav Sobotka.

A tentokrát prý nepůjde řádově o stokoruny - ale o tisícikoruny navíc. Pro čerstvé učitele to znamená asi 1300 korun měsíčně, pro déle sloužící ještě o tři stovky víc.

Podle opozičních poslanců je to ale málo. "Neměly by to být peníze, které se "někde najdou", mělo by to být systematické, dlouhodobé. My jsme přesvědčeni, že učitelé mají mít v průměru až 35 tisíc korun," zlobí se bývalý ministr školství a předseda ODS Petr Fiala.

Učitelé se předčasně radovat nechtějí. Na zvýšení platů se ještě musí shodnout vláda.

Témata:  školství platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.