Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bekovy plány na slučování škol nesplní cíl, ředitelé by museli zvládat tisíce dětí

Mikuláš Bek (STAN)
Mikuláš Bek (STAN)
Foto: Wikimedia Commons

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Bek vysvětlil, že hlavním cílem návrhu není výrazné snížení nákladů, ale spíše zefektivnění řízení škol. Připustil, že pokud by se měly dosáhnout významné finanční úspory, musely by být školy podstatně větší, ideálně s kapacitou kolem 8000 žáků, což však v současnosti není reálné.

Ministerstvo se snaží stanovit minimální počet žáků ve školách – konkrétně by každá škola měla mít minimálně 200 žáků během alespoň jednoho ze tří posledních let.

Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí už dříve návrh kritizovaly. Bek však zdůraznil, že ministerstvo neplánuje násilné slučování škol s různými zřizovateli, a že by tento proces měl probíhat dobrovolně prostřednictvím spolupráce obcí.

Dobšík upozornil, že ředitelé škol v návrhu vidí spíše rizika a obávají se, že by slučování nemuselo skutečně snížit administrativní zátěž. Přesto připustil, že návrh by mohl přinést určitou finanční úsporu.

Novela by se měla týkat mateřských, základních a středních škol, případně jejich kombinací, ale výjimku by měly školy v obcích, které provozují jen jednu školu, a také speciální školy nebo školy s výukou v jazyce národnostních menšin.

Cílem je snížit počet malých škol a zjednodušit administrativu pro ředitele.

Témata:  školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Dopravní nehoda, ilustrační fotografie

Rozbitá silnice a škoda na autě: Jaké jsou vaše šance na náhradu

Rozbité silnice a výtluky jsou v Česku dlouhodobým problémem, který se nejvíce projeví v druhé polovině zimy a po jejím skončení. Stačí krátký okamžik nepozornosti nebo výmol skrytý pod vodou a následkem může být poškozená pneumatika, disk kola, ale i vážnější zásah do podvozku. V takové chvíli se řidiči logicky ptají, zda mají nárok na náhradu škody a kdo za ni vlastně odpovídá.