Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Období dovolených je v plném proudu. Na co si dát pozor?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Letní dovolená pro dospělé a prázdniny pro děti, to jsou období, na které se všichni celý rok těšíme. Podle ankety ČSOB se na dovolenou v létě chystá 84 % dotázaných, přičemž necelá polovina z nich ji chce trávit v České republice. Zbývající část (16 %) uvedla, že dovolenou neplánuje vůbec, a to z důvodu velkého pracovního vytížení či nedostatku financí.

Doma nebo v zahraničí

Volba, kde si užít letní dovolenou, většinou záleží na mnoha faktorech a občas může být mezi partnery i důvodem menší hádky. Přes 40 % respondentů z ankety ČSOB bude trávit volné dny v tuzemsku. Pobyt v Česku preferují zejména rodiny s malými dětmi, senioři, ale také lidé, kteří chtějí strávit své volno s domácím mazlíčkem. Vybírají proto penziony a chaty, kde jsou vítány malé děti a povoleni psi.

Pořadím nejoblíbenějších zahraničních destinací letos zamíchala uprchlická krize a hrozba teroristických útoků. Na špičce tak zůstává Chorvatsko, Slovensko a Itálie. Diskutující naopak neplánují pobyty v dříve populárních zemích, jako je Řecko, Egypt, nebo Turecko. Mezi zahraničními destinacemi se nově objevuje více exotických zemí, jako je Keňa, Brazílie, Madagaskar, či Vietnam. Nahrávají tomu i levné letenky a rozmach individuální turistiky.

Na vlastní pěst nebo s cestovkou

Pro mladší ročníky jsou charakteristické zahraniční cesty „na vlastní pěst“. Často totiž vyhledávají netradiční, exotické destinace a dovolenou rozhodně netráví jen na pláži, ale aktivním poznáváním okolí, místních obyvatel a kultury. Tento odklon od cestovních kanceláří je vidět také u starších lidí, kteří si dopravu i ubytování zajistí přes internet. Nabídky cestovních kanceláří tak může využít méně lidí než v minulých letech.

Dovolená a finance

Z ankety ČSOB dále vyplynulo, že za dovolenou lidé nechtějí moc utrácet. „Dvě třetiny respondentů uvedlo, že za dovolenou utratí maximálně 10 tisíc korun na osobu. Necelá čtvrtina pak za letní dovolenou dá maximálně 20 tisíc korun za jednoho. Zbývající desetina je ochotna utratit i více,“ říká Jana Opršalová, výkonná manažerka segmentu Platební komfort ČSOB a Ery. A jak to mají respondenti se směňováním valut a utrácením přímo na dovolené?  „Polovina z těch, kteří jedou na dovolenou do zahraničí, si většinu peněz na útratu mění už v České republice, 37 % kombinuje platbu kartou s menším obnosem v hotovosti. Na místě si hotovost z bankomatu vybírá jen 13 %,“ doplňuje Jana Opršalová.

Myslete na pojištění

Spoléhat na to, že se vám nemůže nic stát, protože se na dovolené budete jen válet a nic nedělat, není zrovna nejšťastnějším rozhodnutím. Nemusí se vám stát zrovna úraz, ale třeba vás jen začne bolet zub. Ošetření zlomené nohy v zahraničí může vyjít i na pár set tisíc. Ve srovnání s pár stovkami, které dáte za cestovní pojištění, už stojí za to o něm uvažovat. Navíc v současnosti existuje mnoho možností, jak se levně, rychle a dobře pojistit. Velmi jednoduché a rychlé je sjednání cestovního pojištění přes chytrý telefon či tablet (aplikace smartbanking), další variantou je cestovní pojištění k platební kartě, které se vyplatí při častějším cestování.

Témata:  dovolená

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.