Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po brexitu nestojí zlatu v cestě vzhůru žádné překážky

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V pátek 24. 6. 2016 přišla studená sprcha nejen pro samotnou EU, ale i celý svět – v souvislosti s budoucností Velké Británie a potažmo celé Unie hovoří řada expertů o „černém pátku“. Na tuto skutečnost okamžitě zareagovaly finanční trhy oslabením libry na nejnižší hodnotu za posledních 30 let a poklesem cen akcií po celém světě. Začalo období nejistoty a obav z dalšího vývoje. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Na brexit naopak velmi pozitivně zareagovala cena zlata, která vyskočila o 8 %. Vzrostla také cena stříbra a posílil i americký dolar. Opět se potvrzuje pravidlo, že z dob nejistoty těží žlutý kov – a to se stalo i teď, po brexitu. To je ovšem teprve začátek, protože zlato a stříbro budou pravděpodobně i z této situace nadále profitovat a vydají se na cestu vzhůru.

Prudký růst v důsledku brexitu není ničím překvapujícím. Obrovským šokem je naopak výsledek tohoto historického hlasování. Většina analytiků, politiků a představitelů EU předpovídala a věřila v setrvání země v EU. Realita je ale bohužel jiná. Je proto celkem logické, že reakce akciových trhů byly tak negativní. Skutečným vítězem se naproti tomu stalo zlato, protože se opět ukázalo jako jistá investice.

Není vyloučeno, že v následujících měsících zlato poroste až k hodnotám z roku 2011. Ještě na konci letošního roku bychom mohli být svědky překonání další hranice – 1 400 dolarů. Cesta, kterou si Velká Británie vybrala, má dalekosáhlé důsledky pro globální finanční trhy, ekonomiky a měny, jakož i pro měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami světa. To znamená, že by zlato mohlo mít brzy mnoho dalších podnětů k růstu.

Nárůst poptávky po zlatě můžeme vidět na následujícím grafu – od začátku letošního roku vzrostly toky zlatých rezerv o cca 20 milionů uncí (Moz). Téměř polovina z tohoto objemu (9,7 Moz) šla do zlatého ETF fondu (veřejně obchodovatelný fond). Dodejme, že zmíněných 20 Moz představuje 41 % z celkových dodávek na globálním trhu.

Podle mnoha analytiků způsobil brexit vyšší nervozitu na trzích, než po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Jde o významný negativní impuls pro světové trhy, který řadí zlato na dlouhodobou růstovou kolej. Tato událost vymazala všechny negativní názory na zlato.

Není to ale jen brexit, který nahrává do karet kovům. V nejistotě tápe celý svět a globální ekonomika tak nevykazuje dobré výsledky. Ať jde o krizi ve Venezuele, obrovskou recesi v Brazílii, nižší vývoj čínské ekonomiky, ruskou recesi nebo vývoj v USA, neděje se nic, nad čím by bylo možné jásat. To vše jsou důvody, které podporují růst zlata a stříbra.

Zlato sice prudce zareagovalo na výsledky referenda, je ale velmi pravděpodobné, že i kdyby Británie v EU zůstala, oba kovy by si našly svou cestou vzhůru. Vždyť zlato a stříbro patří mezi nejvýkonnější aktiva od začátku roku. Zlato překročilo svou další metu 1 300 $, stříbro je již nad 18 $ a růst v tomto nestabilním prostředí pravděpodobně bude pokračovat. Brexit jen přilil oleje do ohně.

Témata:  Brexit,  zlato

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

Maloobchod zpomaluje, přestože Češi stále nakupují. ČNB má další důvod zvýšit úroky

Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.