Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z mladých Britů budou Němci? Tohle hrozí

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Mladí Britové nespokojení s výsledkem referenda o odchodu Velké Británie z EU dostanou od Německa občanství, aby dál mohli zůstat členy Evropské unie. Navrhuje to ministr hospodářství Sigmar Gabriel.

Nabídka občanství by se měla týkat mladých Britů, kteří žijí trvale na území EU. Podle Gabriela byli v referendu přehlasováni starší generací a mladí tak na výsledek doplatí nejvíce. Pro setrvání v EU hlasovalo 75 procent lidí ve věku do 24 let.

"Nabídněme to mladým Britům, kteří žijí v Německu, Itálii nebo Francii, aby mohli i nadále zůstat občany EU," řekl ministr na sjezdu své strany v Berlíně, píše anglický deník Guardian.

Pokud by Gabrielův návrh prošel, bylo by podle něj zároveň nutné upravit německou legislativu. Ta totiž žadatelům o německé občanství neumožňuje ponechat si občanství původní.

Podle předsedy vlády Hesenska Volkera Bouffiera už celá řada Britů podala žádost o německé občanství ve Frankfurtu nad Mohanem, ve kterém sídlí řada mezinárodních bank, ve kterých mladí Britové pracují.

Témata:  Velká Británie Brexit Německo

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.