Zaměstnanec má nárok na dovolenou. Vždy ji však určuje zaměstnavatel

V běžné praxi zaměstnanec navrhne termín čerpání dovolené a zaměstnavatel ji buď schválí, nebo zamítne. Pořád ale je čerpání dovolené ryze v jeho rukou. Pokud by zaměstnance nemohl uvolnit, ať už z provozních důvodů nebo zaměstnanec nemá na dovolenou nárok, nemusí své rozhodnutí nijak zdůvodňovat. „Zaměstnavatel však musí respektovat oprávněné zájmy zaměstnanců. Například pokud o dovolenou během prázdnin žádají rodiče školou povinných dětí, měl by se snažit jim vyhovět,“ upozorňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Co s nevyčerpanou dovolenou?

Zaměstnanec si nesmí vyčerpat dovolenou během mateřské či rodičovské dovolené nebo během pracovní neschopnosti. Po tuto dobu mu dovolená nemůže být ani nařízena zaměstnavatelem. Díky těmto nestandardním situacím se může stát, že zaměstnanec nestihne dovolenou v řádném kalendářním roce vyčerpat. „Dovolená v těchto případech nepropadá, ale převádí se do následujícího roku. Zaměstnavatel by pak měl nařídit čerpání nejpozději do 30. června,“ vysvětluje Vaněk.

Pokud překážky vyčerpání dovolené trvají několik let, přesouvá se čerpání až do jejich skončení. Pokud se však jedná o překážku dlouhodobou, nárok na dovolenou může být krácen. Krácení je následující: Za prvním 100 neodpracovaných dní/směn je nárok na dovolenou krácený o 1/12. Dál se nárok krátí za každých 21 neodpracovaných dní/směn. Pokud se jedná o zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá déle než rok, nárok na dovolenou musí být minimálně 2 týdny. Proplácení nevyčerpané dovolené není ze zákona umožněno, dokud pracovní poměr trvá. Finanční náhradu lze vyplatit až v případě ukončení pracovního poměru.

Může zaměstnavatel zrušit schválenou dovolenou?

V případě změny podmínek, za kterých byla zaměstnanci schválená dovolená, je zaměstnavatel oprávněný čerpání dovolené zrušit. Pokud by se však jednalo o náhlou změnu těsně před odjezdem na případný zájezd, je zaměstnavatel povinen uhradit storno poplatky. Pokud by odvolání z dovolené nastalo již po odjezdu, má zaměstnanec nárok na náhradu nákladů na návrat, případně uhradit nevyužitou poměrnou část zájezdu.

Termín a doba čerpání dovolené je tedy většinou na domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Konečné slovo však má zaměstnavatel, a pokud mu situace neumožní zaměstnance na dovolenou pustit, ten se s tím musí smířit. „Rozhodně však není v zaměstnavatelově zájmu zaměstnancům v dovolené bránit. Jen převod a správa nevyčerpaných dnů dovolené je pro něj další administrativní zátěž,“ ukončuje Vaněk.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  dovolená