Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomové: Brexit je problémem pro Evropu. Ne pro Británii

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Hosty pořadu Vaše téma byli tentokrát ekonomové Aleš Michl a Lukáš Kovanda. Hlavním tématem byl odchod Británie z Evropské unie, budoucnost Unie a také přijetí eura. Michl a Kovanda se shodli na tom, že brexit je větší rána pro kontinentální Evropu než pro Británii. Jaká bude budoucnost sjednocené Evropy, rozhodne postoj evropských politiků.

Aleš Michl, externí poradce ministra financí Andreje Babiše, hned v úvodu kritizoval přístup Evropské komise. "To nejhorší, co se může stát, je, aby představitelé Evropské komise říkali ´chtěli pryč, tak ať jdou hned´. To si myslím, že je strašná chyba. Představitelé Evropské komise by měli být více státotvorní. Nabídnout plán B," řekl v pořadu Vaše téma Aleš Michl. 

Souhlasí s ním také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen. "Neměl by se vytvářet tlak. Politici by se měli v klidu dohodnout. Nevím, proč teď tlačí na Camerona, aby Británie rychle opustila EU. V Bruselu jsou naštvaní, že jim někdo boří bábovičky. O víkendu nedokázali udržet emoce na uzdě," dodal Kovanda. 

Podle něj se jedná o významnou chvíli už jen proto, že z Unie vystupuje první země a to hned jedna z nejsilnějších ekonomik světa. Pokud ale politici včas vyšlou signál, že to nepovede k přerušení obchodování, tak to nebude mít tak zásadní dopady. Británie si podle něj, a Aleš Michl s ním souhlasí, může mít podobný vztah s Unií jako Švýcarsko.

Podle Michla je brexit negativní zprávou pro Británii, ale ještě více utrpí kontinentální Evropa. Británie představovala silné vazby na USA, byla tahounem obchodních dohod. Kovanda připomíná, že Británie byla tahounem třeba při vyjednávání s Čínou, proto je také Čína z brexitu roztrpčena a uvědomuje si, že ztrácí zemi, která za ní lobbovala. 

Řeč přišla také na téma společné evropské měny a její přijetí Českou republikou. Podle Michla si nejdříve eurozóna musí vyřešit domácí úkoly, především fungování zemí jižního křídla EU v eurozóně. Takový je prý i postoj českého ministerstva financí - vyčkávat až si eurozóna vyřeší domácí úkoly. 

Podle Kovandy bylo euro předčasným projektem, který má čím dál více problémů. "Nemůžeme ani říct, že euro pomáhá k vzájemnému obchodu členských zemí. Ono snižuje produktivitu jižních zemí. Ty jsou prokazatelně chudší, než kdyby euro nepřijaly," varoval Michl.

Pro Česko ale euro nemusí být škodlivé. "Patříme mezi tzv. severní křídlo. Německu euro vyloženě prospívá. Jako subdodavatelská ekonomika Německa bychom z eura také mohli profitovat, ale ztratili bychom nezávislost měnové politiky. Oslabování koruny teď nakopává ekonomiku," myslí si Kovanda. Podle Michla by před vstupem do eurozóny měla Česká národní banka ukončit intervence, aby koruna posílila a Česko vstupovalo do eurozóny za lepšího kurzu. 

Oba se shodli na tom, že problémem Evropské unie je rozšíření záběru z obchodního projektu na politický. Tím Kovanda také vysvětluje, proč pro brexit teď hlasovali lidé, kteří před lety hlasovali pro vstup do Unie. V době, kdy pro vstup hlasovali, byla totiž EU hlavně ekonomickým projektem. "Celá řada lidí, kteří ten projekt předtím podporovali, ho už nechce. Brusel by si měl vzít poučení a vrátit se k ekonomickým idejím," řekl v pořadu Vaše téma ekonom Lukáš Kovanda. 

Aleš Michl je externím poradcem ministra financí Andreje Babiše. Krom toho působí v představenstvu investičního fondu Y Soft Ventures. S dalším známým ekonomem Pavlem Kohoutem založil investiční fond, který řídí robot. Do loňského roku pracoval Michl jako investiční stratég Raiffeisenbank. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, studoval také na London School of Economics a na prestižní Wharton School.

Lukáš Kovanda je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Institutu ekonomických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Doktorát získal na Národohospodářské fakultě VŠE. Pracoval jako ekonomický analytik v médiích, vedl think tank Prague Twenty a poslední dva roky působí coby hlavní ekonom společnosti Roklen.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.