Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přijde po brexitu CZexit? Již dnes se rozhodne o osudu EU

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Dnes proběhne hlasování, jehož výsledek by pro Evropu mohl mít značné následky. Bruselský server Politico zkoumá, jaké by byly dopady případného brexitu na jednotlivé státy Evropské unie.

Ekonomické následky

Není překvapivé, že ze zemí EU by odchod Británie nejvíce dopadl na Irsko, které jako jediné sdílí s Velkou Británií pozemní hranici. Server podotýká, že na rozdíl od oficiálního postoje Evropské komise se Irsko na možný brexit představuje jako na reálnou možnost.

Ačkoliv je největší starostí Irska případná ekonomická ztráta, problematické by bylo i znovuzavedení kontrol na hranicích, které by symbolicky znovu rozdělilo obě části Irska. V sázce ale pro Irsko je především irsko-britský obchod, který má týdenní obrat asi 1,2 miliard eur.

Ekonomické obavy panují podle serveru velkém množství zemí EU. Krom Irska se ekonomických dopadů obává také Belgie, která je s fungováním EU silně provázána, Malta, která se obává ztráty turismu, nebo Řecko, které se stále zmítá v ekonomické krizi, a slabá EU a eurozóna znamená, že se zřejmě nedočká potřebných úlev.

Mezi země, které se brexitu obávají zejména z ekonomických důvodů, se podle serveru řadí i Česká republika. Ačkoliv se podle serveru česká vláda snaží minimalizovat případné následky, odchod Británie z jednotného trhu by pro Českou republiku měl následky.

Rostoucí euroskeptismus

Server také připomíná, že nakládání Bruselu s migrační krizí v České republice přispělo k nárůstu euroskeptismu a zástupci levice i pravice nyní požadují pořádání vlastního referenda o odchodu z EU, takzvaný czexit. Tyto snahy by po odchodu Británie mohly posílit.

Nárůst euroskeptismu je další z dopadů, který server u některých zemí uvádí jako největší. Ten by mohl být problematický například ve Francii, která je jednou ze zakládajících zemí Evropské unie.

Pokud by Británie EU opustila, Francie by mohla spolu s Německem stanout v čele snah o pokračování v evropském projektu i bez ní. Ten by podle některých diplomatů mohl podniknout kroky ke větší bezpečnostní integraci a zmenšit integraci v některých oblastech běžného života.

Rostoucího euroskeptismu se ale obává také Nizozemí, Rakousko, Finsko, Dánsko a Itálie. Jde tedy podle serveru o problém, který patří k největším.

Další problémy brexitu

Německo se spolu s Lucemburskem podle serveru nejvíc obává, že britským odchodem utrpí morálka Evropské unie jako takové. Ztráta důvěry ve smysl Evropské unie by pro Německo představovala velký problém. Panují ale také obavy, že pokud Británie z EU odejde, Německo se tak ocitne až v příliš silné pozici, což by mohlo některé státy vést k tomu, aby se sjednotily za Francii proti Německu.

Slovensko se pak spolu s Polskem, Litvou a Rumunskem obává o osud svých občanů, kteří ve Velké Británii žijí a pracují. Zatímco pro Slovensko je to asi 90 tisíc lidí, pro Lotyšsko je to 200 tisíc lidí. Poláků ve Velké Británii žije asi jeden milion.

Možná největší následky by ale brexit mohl mít pro Španělsko. Server varuje, že by případný odchod Británie mohl ve Španělsku spustit politické nepokoje, které by mohly vést až k odtržení Katalánska. V sázce je také hranice na Gibraltaru, přes kterou denně přechází tisíce Španělů.

Témata:  Brexit EU Česko

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzín je v Česku nejlevnější za 3,5 roku. Trump srazil ceny jako covid

Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.