Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš: Skoncujme s trafikami pro bývalé politiky, berou peníze za nic

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministr financí Andrej Babiš by chtěl zamezit dosazování vysloužilých politiků do vedení státních podniků. O jeho návrhu dnes bude jednat vláda, příliš šancí na úspěch ale Babiš nemá.

Sotva skončí v politice, je pro ně nachystáno teplé místečko v některém ze státních podniků. A k tomu samozřejmě několik desítek tisíc měsíčně, podle Babiše v mnoha případech za nic. Politici totiž ve většině případů nejsou v dané oblasti kompetentní a na pozici je protlačil jejich známý.

Podle materiálu ministerstva financí se při dosazování lidí do řídících a dozorčích orgánů státních podniků projevují osobní zájmy a často i korupce. Věcný záměr zákona předpokládá zřízení Vládního výboru, který by výběr osob kontroloval a dbal by na jejich odbornost a na transparentní a objektivní výběr.

Součástí zákona by byla i dílčí novela zákona o střetu zájmů, která by měla vyloučit, aby stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech zastupovali senátoři a poslanci, a to ještě 4 roky po skončení mandátu. Příslib místa ve vedení podniku totiž může být chápán jako určitá forma úplatku, například výměnou za konkrétní hlasování ještě v době trvání mandátu.

Návrh ale příliš šancí na úspěch nemá, vládě bude předkládán s 33 zásadními rozpory. Někteří politici považují zákon za zbytečný, jiní zase tvrdí, že zcela zakázat bývalým politikům pracovat ve vedení státních podniků je hloupost, v dané oblasti totiž mohou být odborníky.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.