Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyplatí se z EU odejít nebo způsobí Brexit ekonomický šok?

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Zítřejším dnem ve Velké Británii končí možnost registrovat se do voleb v nadcházejícím referendu o setrvání nebo odchodu Velké Británie z EU, takzvaném Brexitu. Dnes na toto téma vystoupili jak zastánci setrvání v EU, tak i ti, kteří volají po odchodu.

Bomba v ekonomice

David Cameron, britský premiér, opakovaně zdůraznil, že Brexit znamená ekonomickou nestabilitu a nepředvídatelnost. Odchod z EU by podle něj „pod ekonomiku položil bombu" a způsobil by ekonomický šok. S tím podle něj souhlasí devět z deseti ekonomů.

„A to znamená: Pád libry; růst cen; propad cen nemovitostí; zvýšení úrokových sazeb u hypoték; bankroty podniku; a růst nezaměstnanosti. Jinými slovy: recese," uvedl Cameron. Utrpěl by podle něj i britský obchod, a to kvůli nejistým rokům, které by odchod následovaly a během kterých by politici odchod z EU vyjednávali.

Tim Farron, britský poslanec a předseda Liberálně demokratické strany, který také prosazuje setrvání v Evropské unii, vystoupil po Davidu Cameronovi. Ve svém projevu ale zejména upozorňoval na kampaň Vote Leave (Hlasujte pro odchod), která je podle něj „založená na lžích".

Lživá kampaň?

„Věřím v pozitivní Evropu, ale nemůžu jen nečinně přihlížet a dopustit, aby nás kampaň za odchod dovedla do ekonomické zkázy kvůli kampani, která je založena na lžích. Jak zrazeni se asi lidé budou cítit, když budou hlasovat pro odchod z Evropy na základě lží, které jim kampaň za odchod předložila, jen aby v následujících týdnech, měsících a letech viděli, že tyto důvody byly úplné a smyšlené nesmysly," hřímal Farron.

Obvinil kampaň zejména z nepřesností a nepravdivých slibů v oblasti veřejných výdajů. Spočítal, že všechny sliby, které kampaň lidem předložila, by celkem přišly na 113 miliard liber.

Ve městě Stratford-upon-Avon pak se svým vlastním programem vystoupili zástupci kampaně za odchod z EU v čele s bývalým starostou Londýna Borisem Johnsonem.

Johnson ve svém projevu upozornil, že 60 % zákonů, které poslanci schvalují, původně pochází z Bruselu. Poukázal také na fakt, že pouze 3,6 % představitelů Evropské komise jsou Britové.

Cena za demokracii

Kampaň za setrvání v EU podle něj chce obětovat demokracii kvůli ekonomickým ziskům, ale demokracie je přitom pro ekonomický úspěch klíčová. Setrvání v EU pak podle něj bude znamenat hromadnou imigraci, kterou rozpoutají ekonomické problémy EU.

Jediným řešením pak podle něj je znovuzískání kontroly, kterou místo Británie převzala EU. Upozornil také, že nikde jinde na světě nevzniká centralizovaná unie, o jakou se snaží EU.

Michael Gove, britský ministr spravedlnosti, který zde také vystoupil, pak pronesl, že Evropská unie vznikla na základě idealistických myšlenek, které ale nyní podkopávají bezpečnost Velké Británie. Schengenská zóna podle něj ulehčuje teroristům pohyb po Evropě.

Témata:  Velká Británie EU Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.