Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké budou ceny energií? Ušetříme za plyn i elektřinu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jak to bude s cenami elektřiny a plynu? Budou i pro maloodběratele klesat tak, jako klesají na mezinárodních burzách? A jak se daří společnosti ČEZ? Kolik budou dividendy? Na to a jiné otázky odpovídal v pořadu Vaše téma generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš.

Zprávy, které generální ředitel ČEZ Daniel Beneš přinesl, by měli všichni uvítat - pokud se ukáží jako pravdivé, ceny by měly klesat. U elektřiny i u plynu.

"Cena silové elektřiny se propadla a my na to budeme reagovat. A domácnostem budeme zlevňovat až o dvacet procent. A druhá hlavní komodita, kterou máme, je plyn a ten se také zlevnil, takže budeme od května o deset procent zlevňovat i cenu plynu," prohlásil Daniel Beneš.

To je dobrá zpráva pro zákazníky. Jaká je ale situace v ČEZ? Klesají mu zisky a bude vyplácet dividendy? "Je pravda, že obecně situace v energetice je těžká, hodně se mění, všechny velké evropské energetické společnosti na to musí nějak reagovat a jejich kondice není úplně nejlepší. ČEZu se jako jednomu z mála daří ten rating udržet. Daří se nám držet i míru ziskovosti. Byť ten zisk je nižší než v předchozích letech - kvůli ceně elektřiny. Dividendy, které budeme vyplácet, by měly být stejné jako jsme je schvalovali na valné hromadě v předchozích letech," vzkázal akcionářům ČEZ Beneš.

Témata:  energetika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.