Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké budou ceny energií? Ušetříme za plyn i elektřinu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jak to bude s cenami elektřiny a plynu? Budou i pro maloodběratele klesat tak, jako klesají na mezinárodních burzách? A jak se daří společnosti ČEZ? Kolik budou dividendy? Na to a jiné otázky odpovídal v pořadu Vaše téma generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš.

Zprávy, které generální ředitel ČEZ Daniel Beneš přinesl, by měli všichni uvítat - pokud se ukáží jako pravdivé, ceny by měly klesat. U elektřiny i u plynu.

"Cena silové elektřiny se propadla a my na to budeme reagovat. A domácnostem budeme zlevňovat až o dvacet procent. A druhá hlavní komodita, kterou máme, je plyn a ten se také zlevnil, takže budeme od května o deset procent zlevňovat i cenu plynu," prohlásil Daniel Beneš.

To je dobrá zpráva pro zákazníky. Jaká je ale situace v ČEZ? Klesají mu zisky a bude vyplácet dividendy? "Je pravda, že obecně situace v energetice je těžká, hodně se mění, všechny velké evropské energetické společnosti na to musí nějak reagovat a jejich kondice není úplně nejlepší. ČEZu se jako jednomu z mála daří ten rating udržet. Daří se nám držet i míru ziskovosti. Byť ten zisk je nižší než v předchozích letech - kvůli ceně elektřiny. Dividendy, které budeme vyplácet, by měly být stejné jako jsme je schvalovali na valné hromadě v předchozích letech," vzkázal akcionářům ČEZ Beneš.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.