Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Životní úroveň: Máme se dobře, říká polovina českých domácností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Životní úroveň více jak poloviny českých domácností je dobrá. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného (CVVM) mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd. 43 % respondentů uvedlo, že životní úroveň jejich domácnosti je "spíše dobrá", 8 % pak uvedlo, že jejich životní úroveň je "velmi dobrá". Počet domácností spokojených se svou životní úrovní stále stoupá.

Výzkumníci z CVVM položili více jak tisícovce Čechů dvě otázky. Ptali se jich, jak by ohodnotili ekonomickou situaci v České republice, a jak by ohodnotili životní úroveň své domácnosti. V obou případech měli respondenti na výběr z možností "velmi dobrá", "spíše dobrá", "ani dobrá, ani špatná", "spíše špatná" nebo "velmi špatná".

Výsledky výzkumu jsou přitom vcelku povzbudivé. Jen 27 % respondentů považuje ekonomickou situaci České republiky za špatnou. Konkrétně 22 % dotázaných odpovědělo, že ekonomická situace České republiky je špatná, 5 % pak, že je velmi špatná. Na přelomu roků 2012 a 2013 přitom považovalo ekonomickou situaci naší země za špatnou nebo velmi špatnou téměř 70 % dotázaných!

"Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž s příjmem, spokojeností s životem, spokojeností s politickou situací a také s nejvyšším stupněm dokončeného vzdělání," vysvětlují výzkumníci z CVVM. Graf ZDE.

Podle nich jsou nejspokojenější s životní situaci Pražané, pravicoví voliči, sympatizanti s hnutím ANO a v menší míře také voliči ČSSD. Naopak nejvíce nespokojených je v Ústeckém kraji, mezi nezaměstnanými a také mezi přesvědčenými nevoliči nebo lidmi, kteří nedůvěřují vládě.

Výzkum také ukázal, že stále více lidí je přesvědčených, že životní úroveň jejich domácnosti je dobrá - 8 % respondentů uvedlo, že je "velmi dobrá", 43 % odpovědělo, že je "spíše dobrá". Jen 2 % oslovených odpověděly, že životní úroveň jejich domácnosti je "velmi špatná", 12 % pak uvedlo, že je "spíše špatná". Podle třetiny není "ani dobrá, ani špatná". I v tomto případě pozoruje CVVM trvalý, byť pozvolný, růst názoru, že ekonomická situace jejich domácnosti je dobrá. Graf ZDE.

"Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací, naopak mírně se zhoršuje s věkem.K lidem lépe hodnotícím svou životní úroveň patří podnikatelé se zaměstnanci, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, potenciální voliči ANO či TOP 09, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí jednoznačně k pravici, a respondenti důvěřující vládě," vysvětlují výzkumníci z CVVM, které skupiny obyvatel nejčastěji uváděly, že životní úroveň jejich domácností je dobrá nebo velmi dobrá.

"Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí jednoznačně k levici, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě," dodali sociologové z CVVM.

Témata:  životní úroveň lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.