Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platit elektřinu podle velikosti jističe je nesmysl. Bude to jinak

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Plánovaná revoluce v platbách za elektřinu, které se měly nově vypočítávat ne podle spotřeby, ale podle velikosti jističe, se ruší. Podle šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové je nesmysl, aby cena elektřiny na velikosti jističe závisela.

Navrhovaná změna měla od začátku spoustu kritiků. Vadilo jim především to, že by negativně dopadla na chataře, kteří mají jistič s vyšší kapacitou, ale elektřiny spotřebují málo. Zatímco dnes je poměr ceny za spotřebu a za jistič 75 % ku 25 %, nově měla 10 % ceny tvořit spotřeba a celých 90 % jistič, respektive jeho velikost. Podle odborníků by takový systém motivoval k většímu plýtvání energií.

Návrh se od začátku nelíbil ani předsedkyni ERÚ Aleně Vitáskové. Ta během setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem průmyslu Janem Mládkem řekla, že je nesmysl stanovovat tarif podle velikosti jističe, který by měl být především bezpečnostním prvkem. Píší o tom web ihned.cz.

S politiky se dohodla na tom, že nová tarifní struktura nesmí poškodit koncového zákazníka. Až do konce června budou probíhat debaty s občany, kteří mohou svými názory ovlivnit konečnou podobu nového návrhu. Nové tarify začnou platit nejdřív v roce 2019.

Témata:  elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.