Přiměřená pokuta? Maximálně pár stovek, myslí si Češi

Mají pokuty význam? Ano, mají vychovávat, říká psycholog

Pokutu zaplatil v posledních dvou letech každý druhý Čech, její průměrná výše se pohybovala okolo 500 Kč. „V životě nás provází určitá pravidla, která je třeba dodržovat. Lidé jsou obecně nastaveni tak, že se je snaží porušovat – právě proto nad sebou potřebují tak trochu bič v podobě sankcí. Ty je třeba nastavit tak, aby odpovídaly prohřešku a nebyly likvidační. Na druhou stranu, pokud byla pravidla oznámena dopředu, musí jejich porušení být pro provinilce citelné. Jinak by se například silniční piráti vždy jen smáli nízké pokutě,“ myslí si psycholog Jiří Brančík, podle kterého mají pokuty spíše vychovávat a ne jen potrestat a rozhněvat. Většina Čechů se s ním shoduje v tom, že přiměřená pokuta má význam. Pokud uvažují o oblasti financí, považuje dobře nastavenou sankci za opodstatněnou 73 % respondentů, u výpůjčních služeb, jako jsou například knihovny, se k tomuto názoru hlásí dokonce 84 % lidí. Zhruba polovina Čechů pak tvrdí, že díky předešlé pokutě dají příště pozor, aby nemuseli platit znova. 

Bylo by fér dostat napřed bezplatné upozornění, stěžují si Češi

„Výrazná většina Čechů se placení pokuty sice nebrání, zároveň je ale přesvědčena, že napřed mělo přijít nějaké varování,“ reaguje analytik Home Creditu Michal Kozub na skutečnost, že si 8 z 10 respondentů myslí, že je měla o omylu či nedostatku v oblasti státní správy (pokuty od úřadů či nezaplacené daně) nejprve informovat bezplatná upomínka. Jiří Brančík je přesvědčen, že má taková praxe smysl. „Člověk je tvor chybující a je tedy dobré ho nejprve na chybu upozornit. Varování by ale mělo být jedno, a to s jasnou informací, co se stalo za problém a co může popřípadě následovat za sankci,“ radí psycholog Brančík. Některé finanční společnosti už vychází těm 88 % procentům lidí, kteří by i v této oblasti přivítali první upomínku zdarma, vstříc. „U první zapomenuté splátky úvěru či hypotéky proto hned nesahají po sankcích, ale napřed na opomenutí provinilce upozorní. Seriózní firma by měla počítat s tím, že chyby se občas může dopustit každý,“ říká Kozub.

Jak tedy pokuty nastavit? Nízko, je přesvědčena většina

Pokud by se měli Češi zamyslet nad tím, jak pokuty nastavit, drželi by se hodně při zemi. „Lidé pravděpodobně zvažují spíše to, kolik by byli sami ochotni za prohřešek zaplatit, než to, aby to mělo i výchovný účinek,“ myslí si Kozub. Například v případě špatného parkování by provinilce trestala dvěma stovkami. Ze všech hodnocených oblastí (pozdní vrácení věcí, špatné parkování, cestování načerno, pozdní úhrada splátky, pozdní úhrada platby za energie / telefon) by byli Češi nejpřísnější na černé pasažéry. Zatímco u žádné jiné oblasti se pokuta nevyšplhá na více než 208 Kč, lidem bez lístku by respondenti v průměru napařili 357 Kč. „I tady vidím jednoduchý motiv. Většina lidí za cestování MHD poctivě platí, jsou tedy naštvaní, že se černí pasažéři vezou zadarmo,“ interpretuje výsledek Kozub. Nejmírněji by lidé trestali pozdní vrácení knih a DVD, 7 respondentů z 10 by ho pokutovalo maximálně padesátikorunou, průměr se ale šplhá ke 125 Kč. Každý desátý by pak zapomnětlivcům žádnou sankci neuložil. 

*Průzkum realizovaný v říjnu agenturou STEM/MARK na vzorku 511 respondentů.

Témata:  pokuty,  CZK