Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Využijte právo na pravdivé a úplné údaje při změně dodavatele

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Lidé často nevědí, kdy jim končí smlouva o dodávce energií a jaké sankce jim hrozí za předčasné ukončení smlouvy. A dodavatelé jim někdy odmítají tyto informace sdělit. Přitom součástí smluv bývá automatické prodlužování na dobu určitou a nelze je tudíž bez sankce vypovědět. Od 1. ledna 2016 však energetický zákon ukládá dodavatelům energií povinnost poskytnout spotřebiteli na jeho žádost pravdivé a úplné informace nezbytné k uskutečnění změny dodavatele energií.

„Z našeho dlouhodobého sledování trhu s energiemi i ze zkušeností z námi pořádané hromadné změny dodavatelů energií vyplývá, že spotřebitelé často nevědí, zda uzavřeli smlouvu o dodávce energií na dobu neurčitou či určitou. Pokud vědí, že mají smlouvu na dobu určitou, nejsou si vždy jisti, kdy končí. Navíc mají často mylnou představu o době trvání smlouvy, “ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Od roku 2006, kdy je možné změnit dodavatele elektřiny, a od roku 2007, kdy je možné změnit dodavatele plynu, se mnoho lidí nechalo nalákat na změnu dodavatele. Později se ale ukázalo, že nebyla tak výhodná, jak se zpočátku jevilo. Jedním z důvodů bylo automatické prodloužení stávající smlouvy o dodávce energií na dobu určitou, které spotřebitel při sjednání smlouvy nemusel ani zaznamenat.

„Spotřebitelé se domnívají, že uzavřeli smlouvu například na dva či tři roky a že po uplynutí tohoto období se jim smlouva prodlouží na dobu neurčitou, a budou ji pak moci bez sankcí vypovědět. K tomu však nemusí dojít. Součástí smluv na dobu určitou bývá článek, kterým dojde k prodloužení smlouvy na další dobu určitou, pokud spotřebitel ve stanovené lhůtě nevyjádří svůj nesouhlas s takovým prodloužením,“ upozorňuje Lukáš Zelený. Smlouvu pak nelze vypovědět buď vůbec, nebo jen se zaplacením smluvní pokuty, jejíž výše může spotřebitele nemile překvapit.

Spotřebitelé si podle dTestu stěžují, že jim někteří dodavatelé odmítají sdělit dobu trvání smlouvy, výpovědní dobu nebo výši smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy a odkazují je na jejich smlouvu a obchodní podmínky. Je pak pro ně obtížné tyto informace dohledat.

Dodavatel je přitom povinen spotřebitele o obsahu smlouvy na jeho žádost informovat na základě ustanovení občanského zákoníku. Spotřebitel má právo dozvědět se všechny rozhodné informace o smlouvě s podnikatelem ještě před uzavřením smlouvy, tím spíš má tedy takové právo po uzavření smlouvy. „Pokud dodavatelé neposkytují spotřebitelům požadované informace o jejich smlouvě, jednají nejen proti dobrým mravům, ale i protizákonně,“ zdůrazňuje Lukáš Zelený.

Povinnost poskytovat spotřebitelům údaje o jejich smlouvách nyní dodavatelům energií ukládá rovněž energetický zákon. „Energetický zákon po novele výslovně stanoví, že stávající dodavatel energií i dodavatel, k němuž spotřebitel přechází, jsou povinni uvádět v souvislosti s uskutečněním změny dodavatele energií pravdivé a úplné údaje. Mezi takové údaje jistě patří i informace o době trvání smlouvy a smluvních pokutách souvisejících s ukončením smlouvy o dodávce energií,“ říká Zelený.

Energetický regulační úřad navrhuje zahrnout informaci o trvání smlouvy i do vyúčtování energií. Tomu se však někteří dodavatelé brání, přičemž odkazují právě i na novelu energetického zákona, dle které si může spotřebitel informaci o trvání smlouvy u dodavatele vyžádat.

Informace o probíhající hromadné změně dodavatelů elektřiny a plynu pořádané spotřebitelskou organizací dTest je možné najít na www.ChciVyhodnejsiEnergie.cz.

Témata:  dTest energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.