Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kupní síla Čechů dosahuje přibližně poloviny evropského průměru

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kupní síla jednoho obyvatele České republiky (26. příčka) činí v průměru 7 313 € (200 000 Kč) a je tak na úrovni 53,6 procenta evropského průměru. Naopak kupní síla Slováků je o něco vyšší a činí 7 769 € (210 000 Kč) na osobu. To odpovídá 57 % evropského průměru, který je na úrovni 13 636 € (370 000 Kč). Informuje Gfk.

V Praze, která je nejbohatším městem v zemi, dosahuje kupní síla 9 598 € (260 000 Kč) na obyvatele a pohybuje se tak 31 procent nad celostátním průměrem. Českému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 7 927 € (210 000 Kč) na osobu. V Bruntále činí kupní síla pouze 6 006 € (160 000 Kč) na obyvatele. Tato hodnota zaostává za celostátním průměrem o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.

Slovensko

V žebříčku zemí dle velikosti kupní síly vyjádřené v eurech obsadilo Slovensko 25. místo a umístilo se tak těsně za Estonskem a o příčku nad Českou republikou.

Kupní síla Španělů přibližně odpovídá evropskému průměru

Evropskému průměru se nejvíce přibližuje Španělsko s kupní silou 13 203 € (360 000 Kč) na osobu. V žebříčku zemí obsadilo 17. místo a jako jediné spadá do celoevropského průměru. O jednu příčku výš se nachází Itálie, kde kupní síla dosahuje hodnoty 16 193 € (440 000 Kč), takže už překračuje evropský průměr o 19 procent. Těsně za Španělskem se pak umístila Malta. Kupní síla zde činí 10 753 € (290 000 Kč), tedy o 21 procent méně, než je průměr v rámci Evropy.

Obyvatelé nejbohatší španělské provincie Gipuzkoa mají o něco vyšší disponibilní příjmy než Nizozemci, konkrétně 17 441 € (470 000 Kč) na osobu. Kupní síla obyvatel této provincie tak přibližně o třetinu převyšuje španělský průměr. V Cádizu, který je nejchudší provincií, disponují spotřebitelé pouze 8 943 € (240 000 Kč) na osobu, což je o třetinu pod španělským průměrem (celostátní index: 67,7). Nejblíže španělskému průměru jsou obyvatelé provincie Valladolid, jejichž kupní síla je na úrovni 13 224 € (360 000 Kč) na osobu.

Ve Francii se kupní síla koncentruje v Paříži

Ve Francii, která se umístila na 13. příčce, činí kupní síla na jednoho obyvatele 19 076 € (520 000 Kč) a je tak téměř 40 procent nad evropským průměrem.

Paříž s kupní silou 29 443 € (800 000 Kč) na osobu má oproti ostatním francouzským departementům výrazný náskok. V průměru dosahuje kupní síla obyvatel hlavního města Francie 1,5násobku francouzského a více než dvojnásobku evropského průměru.

Na posledním místě se pak umístil departement Pas-de-Calais s kupní silou 15 688 € (430 000 Kč) na obyvatele. Tato hodnota zaostává za francouzským průměrem o cca 18 procent a téměř přesně odpovídá průměru evropské osmadvacítky. Francouzskému průměru se nejvíce přibližuje departement Pyrénées-Atlantiques, jehož obyvatele mají v průměru k dispozici 19 006 € (520 000 Kč) na osobu.

Široké rozpětí příjmů v Polsku

Kupní síla Poláků na rok 2015 je na úrovni 6 437 € (170 000 Kč) na osobu. V žebříčku zemí patří Polsku 28. místo a kupní síla jeho obyvatel odpovídá 47 procentům evropského průměru. K celostátnímu průměru má nejblíže okres Tarnow. Nejvyšší kupní silou v zemi se pak může pochlubit Varšava, jejíž obyvatelé disponují 11 751 € (320 000 Kč) na osobu. To je v průměru o 83 procent více než ve zbytku země. Zároveň ale platí, že jejich kupní síla je 14 procent pod evropským průměrem.

Kupní síla v 17 z celkem 380 polských okresů však převyšuje celostátní průměr o 20 procent nebo více, což značí rostoucí prosperitu určitých regionů. Diametrálně odlišná je pak situace v 90 okresech, které za polským průměrem zaostávají o 20 či více procent. Okres Lubaczowski s nejnižší kupní silou v Polsku dosahuje pouze 68 procent celostátního průměru. Tyto hodnoty naznačují velmi výrazné rozdíly v příjmech Poláků. Jedním z možných vysvětlení může být rozdělení země do 380 oblastí. V porovnání s ostatními analyzovanými zeměmi se totiž jedná o poměrně detailní měřítko. Čím jsou oblasti menší, tím větší bývá rozptyl hodnot.

Informace o studii

Studie kupní síly realizovaná společností GfK vyjadřuje nominální disponibilní příjmy populace v eurech. Jsou k dispozici podrobná data až na úrovni jednotlivých správních a poštovních obvodů. V případě zemí, které neplatí eurem, vychází směnný kurz z prognóz Evropské komise zveřejněných 5. května 2015. Míra růstu 4,2 procenta je odvozena z revidovaných hodnot na obyvatele za rok 2014.

Při posuzování umístění zemí v žebříčku je nutné brát v potaz směnný kurz mezi eurem a dalšími měnami, zejména v případě Švýcarska a Velké Británie.

Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na jednoho obyvatele (včetně jakýchkoli státních dávek) po odpočtu daní a příspěvků na charitu. Studie GfK Purchasing Power udává úroveň kupní síly na obyvatele a na rok v eurech jako indexovanou hodnotu. Reflektuje nominální disponibilní příjmy populace, což znamená, že hodnoty nejsou očištěny o inflaci. Studie čerpá údaje ze statistik o příjmech a úrovních zdanění a státních dávkách a z předpovědí ekonomických institucí.

Kupní sílu využívají spotřebitelé na výdaje související se stravováním, bydlením, službami, energiemi, soukromým důchodovým pojištěním a platbami pojistného, jakož i na další výdaje, například za dovolenou, dopravu a spotřební nákupy. Studie GfK Purchasing Power Europe každoročně vyčísluje kupní sílu ve 42 zemích Evropy a poskytuje komplexní přehled až na úrovni jednotlivých místních samospráv a PSČ. Studie pro rok 2015, která zahrnuje i aktualizovaná data o obyvatelích a domácnostech, je ihned k dispozici. V rámci řešení pro geomarketing nabízí společnost GfK také příslušné digitální mapy.

Společnosti s mezinárodní působností potřebují přesné předpovědi týkající se disponibilní částky dostupné spotřebitelům na daném trhu. Studie GfK Purchasing Power Europe jim tyto údaje poskytuje a pomáhá jim při plánování expanze, optimalizaci sítě poboček a controllingu.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy