Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průmysl šlape na plyn, Česko je třetí nejrychlejší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průmyslová produkce v eurozóně šlápla na plyn a zrychlila v říjnu na 1,9 % meziročně. To je jedno z nejrychlejších temp růstu za poslední čtyři roky. A ještě lépe se daří průmyslu v celé Evropské unii (+2,4 %). Česko hlásí třetí nejrychlejší dynamiku průmyslu v celé Unii (6,4 %). Informace přináší Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Z velkých ekonomik zůstává trochu zklamáním stagnace průmyslu v Německu, které jde pravděpodobně na vrub poklesu zakázek ze zahraničí. Naštěstí pro našeho hlavního obchodního partnera, Německo prochází obdobím zrychlující domácí poptávky. Příjemné je také vidět, že zrychluje průmysl ve Francii, Itálii a Španělsku. Z pohledu jednotlivých odvětví dál nejrychleji roste produkce elektřiny, chemického průmyslu a rafinérií, páteřní sektory jako strojírenství lehce zaostávají.

Solidní říjnový průmysl potvrzuje dobrý konec roku v evropské ekonomice. Věříme, že ve čtvrtém kvartále ekonomika eurozóny zrychlí své tempo růstu na 1,7 % meziročně. Euro ale pravděpodobně z dobrých čísel moc nevytěží. V tomto týdnu je ústřední událostí nejen pro eurodolar zasedání amerického Fedu. Lehce lepší evropská čísla také nemají výraznější potenciál změnit chování ECB – tj. urychlit exit z politiky kvantitativního uvolňování. Poslední propady cen ropy naopak budou v nejbližších měsících tlumit snahu inflace odpoutat se od nuly. ECB se v tomto světle zatím nemusí bát, že by zrychlující hospodářství začalo generovat výraznější inflační tlaky.  

Témata:  průmysl

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.