Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Nejčastější omyly českých spotřebitelů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Chybovat je lidské, ale jsou situace, kdy nás to může opravdu „přijít draho“. Zboží a služby nakupujeme téměř denně, přesto si často nejsme jisti svými právy a povinnostmi. Jaké jsou nejčastější omyly rozšířené mezi českými spotřebiteli? A jak je to doopravdy? V čase předvánočních nákupů se malé opakování může hodit.

„Řada lidí se například domnívá, že když si objednají zboží v e-shopu a nákup si poté rozmyslí, lze situaci řešit tím, že věc prostě nepřevezmou. Stále panuje také představa, že prodejce má vždy povinnost vystavit k výrobku záruční list, nebo že zakoupená věc musí vydržet po celou dobu záruky,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Spotřebitelé už většinou vědí, že mají právo na odstoupení od smlouvy uzavřené po telefonu nebo přes internet do 14 dnů. „Často si ale myslí, že to platí i pro nákup v kamenné prodejně, nebo neznají výjimky, na které se toto právo nevztahuje,“ upozorňuje Zelený.

Toto jsou rozšířené omyly spotřebitelů a jejich uvedení na pravou míru: 

Když zboží nepřevezmu, kupní smlouva se ruší. – To by platilo pouze v případě, že si ve smlouvě výslovně sjednáte, že nepřevzetím zboží se smlouva ruší. Jinak je uzavřená smlouva pro obě strany závazná a převzetí zboží je povinností kupujícího. Porušením této povinnosti se vystavujete sankci, přinejmenším tomu, že budete muset uhradit náklady na zbytečnou dopravou.

Prodejce je vždy povinen vystavit mi k výrobku záruční list. – Prodávající musí vystavit záruční list pouze na požádání. Reklamujete-li výrobek, není nutně potřeba předkládat záruční list. Stačí doklad o koupi, který obsahuje zákonem stanovené údaje.

Do 14 dnů mám vždy právo od kupní smlouvy odstoupit. – To platí pouze při nákupu přes internet či po telefonu, tedy u smluv uzavíraných za využití prostředků komunikace na dálku. A dále v případě smluv uzavíraných mimo prostory obvyklé k podnikání podnikatele, např. při předváděcích akcích a podomním prodeji. Navíc existují výjimky, na něž se toto právo nevztahuje. Například na zboží upravené dle přání zákazníka, na dodávku novin a časopisů, audio a video nahrávky a počítačové programy s porušeným originálním obalem, zájezdy, letenky či nemovitosti.

Koupil jsem věc na IČ, přesto mám stejná práva jako spotřebitel. – Pokud uvedete ve smlouvě identifikační číslo, dáváte tím druhé smluvní straně najevo, že do právního vztahu vstupujete jako podnikatel. Z toho plynou určité rozdíly ve vašich právech. Například nemáte pro uplatnění reklamace lhůtu 24 měsíců a není stanovena lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace. Tvrdíte-li, že jste nevystupovali jako podnikatel, musíte to v případě sporu prokázat.

Věc musí po dobu záruky vydržet. – Záruční doba je období, v němž nese podnikatel odpovědnost za vady prodávaného zboží. Nezaměňujte ji s životností, která se projevuje opotřebením v důsledku běžného užívání. Budete-li nosit obuv určenou pro příležitostné nošení každý den, můžete ji zničit během prvního roku záruky.

Ztratím-li důvěru ve výrobek, na kterém se vyskytla vada, mám právo na vrácení peněz. – Objeví-li se na výrobku vada během záruční doby, ať už druhý den po koupi nebo po roce používání, máte zákonem daná práva z vadného plnění. Zákon však nic jako „ztrátu důvěry“ nezná a není to právně relevantním důvodem k vrácení peněz. Požadovat vrácení peněz můžete u první a jediné vady, pouze pokud je neodstranitelná a není možné věc vyměnit za bezvadnou.

Témata:  dTest lidé

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.