Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moravané dostávají od firem více benefitů než Pražané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Podle aktuálních výsledků průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes firmy svým zaměstnancům nabízejí v průměru 12 zaměstnaneckých výhod. Nejštědřejší jsou v tomto směru moravské firmy, které poskytují 13 benefitů a zároveň na ně vydávají nejvíce prostředků. Naopak nejméně benefitů dávají společnosti v Praze. Nabídka benefitů se přitom mění podle postavení zaměstnance – typickým manažerským benefitem jsou auto a mobil, plošně firmy nabízejí pojistné produkty.

České firmy rozšiřují nabídku zaměstnaneckých benefitů a nabízejí jich o 2 více než v roce 2014. Zatímco ale v loňském roce nebyl mezi regiony co do počtu poskytovaných benefitů rozdíl, letos se již nabídka liší. „Firmy se stále více potýkají s nedostatkem vhodných zaměstnanců, často chybí konkrétní profesní skupiny v konkrétních regionech. Motivační programy, jako je třeba nabídka zaměstnaneckých výhod, se proto začíná více přizpůsobovat aktuálním potřebám místního trhu práce a rozšiřují se tak, aby nalákaly vhodné kandidáty,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, generální ředitel obchodu NN pojišťovny a penzijní společnosti. S nejširší nabídkou se zaměstnanci setkávají na Moravě, kde jim firmy poskytují v průměru 13 výhod. Překvapivé jsou naopak výsledky nabídky v Praze, kde firmy nabízejí jen 10 benefitů. „Důvodem mohou být celkově lepší platové podmínky, stejně jako jiné formy motivace zaměstnanců, třeba kariérní růst,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar. V Čechách je nabídka lehce pod průměrem, a to přibližně 11,5 benefitu.

Rozdíly lze pozorovat nejen v počtu výhod, ale také v částkách, které firmy za své zaměstnance na benefitech utratí. Průměrné celorepublikové výdaje odpovídají 10–15 tisícům na řadového zaměstnance a nižší management, 15 až 20 tisícům pro střední management a mezi 20 a 30 tisíci korun za top manažera. „Na výdaje se musíme dívat s ohledem na základní mzdu. Je zřejmé, že u řadového zaměstnance je výše poskytovaného benefitu v poměru k základnímu platu vyšší než u zástupce nejvyššího managementu,“ upřesňuje Tomáš Nidetzký.

I v této kategorii se vymyká moravský region – nejvíce se zde od průměru odchylují ve výdajích za vrcholový management, na který připadá 41 až 50 tisíc korun v rámci benefitů za rok.

Pozice zaměstnance se odráží také ve složení nabízených benefitů. Mezi typicky manažerské benefity patří mobilní telefon a auto – na auto jako na benefit dosáhne jen 8 % řadových zaměstnanců oproti 88 % top managementu, u mobilního telefonu jsou podíly 42 % a 87 %. „Velmi zajímavé je rozdělení nabídky u pojistných produktů. V minulosti měli nárok na pojistné produkty jen manažeři v rámci tzv. manažerských pojistek. Výsledky průzkumu ukázaly, že dlouhodobé benefity jsou dnes nabízeny ve firmách rovnoměrně, což může souviset s potřebou firem získat a dlouhodobě motivovat stále více ceněné specialisty,“ doplňuje Tomáš Nidetzký.

Benefitům určeným spíše řadovým zaměstnancům vévodí věcné výhody, jako jsou stravenky a pitný režim, příspěvky na volnočasové aktivity a finanční benefity, konkrétně jednorázové odměny nebo 13. plat.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.