Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda promarňuje období probíhajícího makroekonomického růstu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Místo toho, aby vláda využila období ekonomického vzestupu ČR ke konsolidaci veřejných financí, fakticky jej promarňuje. Hospodářská komora ČR sice vítá v návrhu rozpočtu, že vláda pro rok 2016 počítá například s posílením proexportních finančních institucí, na druhou stranu s další expanzí státu nesouhlasí. Navíc výhled nepočítá ani s diskusí o klíčových reformách.

Dynamika návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a výdajové rámce na tříleté období 2016–2018 sice počítají s postupným snižováním schodků – ve státním rozpočtu jsou schodky naplánovány 70, 60 a 50 miliard Kč, na úrovni veřejných financí jako celku se v souladu s nedávno přijatým konvergenčním programem očekává pokles deficitů měřených jako podíl na HDP postupně ve výši 1,2 %, 0,8 % a 0,6 %, tedy pohodlně pod unijním 3% limitem. Vezmeme-li však v úvahu hospodářský vzestup, kterým Česká republika prochází, je navrhované fiskální úsilí vlády slabé.

Hospodářská komora ČR je nespokojena s vývojem výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací

Ve srovnání se státním rozpočtem na rok 2015 mají meziročně výdaje sice vzrůst o 0,9 procenta (respektive o 0,3 mld. Kč na 35,2 mld. Kč) a část plně krytá z českého státního rozpočtu má přitom vzrůst dokonce o 1,7 mld. Kč, ale vzhledem k dynamice hospodářského růstu je to málo, což se odráží v tom, že procentuálně měřeno jako podíl na HDP dochází k poklesu na pouhých 0,76 %. Klesající trend dokládá, že v roce 2013 šlo na VVI 1 procento HDP.

Místo toho, aby peníze šly na investice, jdou do narůstání počtu zaměstnanců státní správy 

V kontextu rozpočtového nárůstu průměrného platu pro státní zaměstnance o 4,4 % a chystanému rozšiřování počtu funkčních míst o 2,9 % Hospodářská komora ČR pochybuje o užitečnosti výdajové expanze státu – jeho organizačních složek a příspěvkových organizací. Místo toho, aby peníze šly na investice, jdou do zvyšování počtu zaměstnanců státní správy. Vyvstává také otázka, zda v souvislosti s dalším růstem platů státních zaměstnanců se zvýšila a bude vůbec zvyšovat produktivita jejich práce.

Posilování exportních aktivit je správný krok

Z hlediska exportního charakteru české ekonomiky a dalšího fungování příslušných státních finančních institucí Hospodářská komora ČR vítá ministerstvem financí chystanou podporu exportu, pro kterou je zajištěno 4,7 mld. Kč, z toho na zvýšení základního kapitálu ČEB částka 1 mld. Kč a na podporu exportu prostřednictvím ČEB částka 1,3 mld. Kč a na doplnění pojistných fondů EGAPu částka 2,2 mld. Kč.

Výhled nepočítá s diskusí o klíčových reformách

Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu. Hospodářská komora zastává názor, že je potřeba obnovit diskusi o klíčových reformách. Právě období hospodářského růstu je ideální dobou pro diskusi o klíčových reformách a jejich zavádění.

Témata:  vláda ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.