Visa Europe: cestu z krize zaplatí karta

Bezhotovostní platební styk fungoval zcela normálně a karty byly nadále přijímány u obchodníků– v obchodech, restauracích, apod. Výsledkem je, že během dvou týdnů následujících bezprostředně po zavedení kontroly[1] registrovala Visa Europe významný nárůst transakcí učiněných kartou. Jde o případovou studii toho, jak přechod na e-platby přináší významné výhody spotřebitelům, firmám i státním orgánům.

Řecko – obrovský nárůst užívání platebních karet

Za běžných okolností přecházejí země z hotovostní ekonomiky k bezhotovostním systémům pozvolna. Například ve Velké Británii trvalo téměř deset let, než se karty staly běžně používaným platebním prostředkem. Řecko nám však ukazuje, že k takové transformaci může dojít i během deseti týdnů. Elektronické platby umožňují spotřebitelům koupit si to, co potřebují a kdy to potřebují. Pomáhají bankám a firmám zvyšovat jejich příjmy a snižovat náklady. Pro státní orgány to znamená méně daňových úniků, vyšší berní výnosy a redukci šedé ekonomiky[2].

Kontroly zavedly limit, který i nadále omezuje Řekům výběr z bankomatu na 60 eur denně. Navzdory tomu, že média se věnovala především dlouhým frontám u bankomatů, skutečná reakce Řeků byla taková, že pro nákup nezbytného zboží – potravin, léků a pohonných hmot – začali jednoduše místo hotovosti používat karty. Visa Europe zpracovává téměř 60 procent řeckých plateb u obchodníků. Během dvou týdnů po zavedení kontroly jsme byli svědky nárůstu ve výši 135 procent[3] oproti dvěma týdnům před zavedením kapitálové kontroly, což představuje objem zhruba 50 milionů eur. Nejvyšší nárůst byl v potravinách, kdy během dvou týdnů došlo ke zvýšení prodeje o 234 procent. U léků to bylo 206 procent a u pohonných hmot 193 procent.

Je to skutečná krize?

Je zajímavé, že tato změna v řecké psychologii placení a chování byla podpořena klíčovými politickými milníky. Ten nejvýznamnější byl 4. července, tedy den před referendem, kdy bylo uskutečněno 163 000 transakcí kartou, tedy o 235 % více než ve stejný den předchozího roku. Podobné vrcholy jsme zaznamenali ve dnech těsně před dojednáním dohody, tedy 9., 10. a 11: července. Dne 14. července, den předtím, než řecký parlament hlasoval o záchranném balíčku, bylo uskutečněno 130 000 transakcí – oproti 58 000 transakcí předcházejícího roku. V neděli 19. července, před otevřením bank a s otevřenými obchody, bylo uskutečněno 56 000 transakcí, téměř dvojnásobek oproti předchozím dvěmanedělím, kdy byly obchody zavřeny.

Dvojnásobný nárůst počtu karet

Spotřebitelé se ke kartám obrátili velice rychle. Počet aktivních debetních karet Visa se v červenci oproti průměru za předchozí tři měsíce více než zdvojnásobil. Nejde jen o to, že stávající držitelé karet utrácejí více. Od zavedení limitů bylo podle Asociace řeckých bank[4]vydáno dalších 50 000 karet a výrazně stoupá i počet podávaných žádostí. Obecně se předpokládá, že za tímto nárůstem stojí vysoký počet penzistů, kteří nyní musejí používat karty u bankomatů i v obchodech a nemůžou se spoléhat pouze na své nákupní knížky. Podle nedávného průzkumu se používání hotovosti snížilo na 10 procent z předchozích 40 procent[5].

V Řecku nastává boom bezhotovostního placení 

V reakci na spotřebitelskou poptávku se firmy snaží co nejrychleji instalovat možnosti pro platby kartou. Jeden z velkých hráčů v oblasti rychlého občerstvení a kaváren, který provozuje přes 300 podniků, aktuálně karty nepřijímá, ale chce velmi brzy instalovat bezkontaktní terminály. Roste i poptávka z pojišťovnictví; nedávno Visa Europeuzavřela smlouvu s více než 500 agenty, kteří budou vybaveni mobilními platební terminály (mPOS). Mobilními terminály chce vybavit své řidiče i několik taxislužeb (zde mluvíme o několika tisících vozidel taxi), přičemž některé taxíky v Soluni již takové terminály mají. Banky zase hledají možnosti, jak firmám nabídnout nové způsoby platby. Největší řecké banky se nedávno rozhodly nabídnout klientůmdigitální peněženkuV.me, která tuto službu zpřístupní 80 procentům trhu. Očekáváme, že poptávka ještě poroste, neboť kapitálová kontrola zůstane v platnosti. Karty se tak stanou obvyklým řešením.

Účinný boj s šedou ekonomikou

Ještě důležitější je, že z tohoto trendu profituje řecká ekonomika. Rozšířené používání debetních a kreditních karet pomůže v boji proti šedé ekonomice a daňovým únikům. A.T. Kearney odhaduje objem řecké šedé ekonomiky na více než 43 miliard eur, tedy 24 % řeckého HDP[6]. Řecká média informovala, že platby kartou by mohly do příjmů státu přispět částkou přesahující 5 miliard eur.[7]

V Řecku jsme byli svědky řetězové reakce. Ke kartám obracejí svou pozornost spotřebitelé, ale stejně tak firmy a banky. Jakmile se tato koule dá do pohybu, nabírá rychlosti a hybné síly. Vyvrací mýtus, že spotřebitelé, firmy i společnost jsou závislí na hotovosti. Poučení je to, že přechod z hotovostní ekonomiky na elektronické platby není obtížná nebo bolestná změna. Řecko je vlastně důkazem toho, že lze tuto změnu provést rychle. Profitují z toho spotřebitelé, firmy, banky, ale i stát.

Elektronickými platbami lze eliminovat až deset procent evropské šedé ekonomiky. Jasným sdělením pro politiky je jednat rozhodně a rychle, využít příležitosti a sklidit plody. Letos Visa Europe investuje 200 milionů eur do inovací, aby platby byly jednoduší, inteligentnější a bezpečnější. I nadále úzce spolupracuje s regulačními úřady, bankami i firmami za účelem dosažení prospěchu pro spotřebitele.

[1] 29. června – 12. července[2] Šedá ekonomika zahrnuje legální podnikání mimo dosah vládních úřadů, obvykle se záměrem vyhnout se placení daně. Dvě třetiny tvoří nevykázaná práce, jednu třetinu nevykázané příjmy.[3] POS čísla vs. prostředí, od 15. června do 12. července 2015.[4]Citováno z řeckého listu Kathimerini: http://www.kathimerini.gr/823123/article/oikonomia/epixeirhseis/130-ay3h8hkan-oi-agores-me-kartes-kata-thn-trapezikh-argia[5]Průzkum provedený Laboratoří pro e-commerce (ELTRUN) Vysoké školy ekonomické v Athénách.[6]The Shadow Economy in Europe, 2013. Studie A.T.Kearney, Professor Schneider – Johannes Kepler University and Visa Europe.[7] Citováno z řeckého listu Kathimerini: http://www.kathimerini.gr/824096/article/oikonomia/ellhnikh-oikonomia/aprosmeno-oplo-kata-ths-forodiafyghs-ta-capital-controls

Témata:  Řecko