Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zmizí automaty se sladkostmi v září ze škol?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Už prvního září měly ze škol nenávratně zmizet automaty, v nichž mohou děti školou povinné sehnat slazené limonády, chipsy a další nezdravé potraviny. Jedlíci ale mohou zatím zůstat klidní.

S největší pravděpodobností hraničící v tuto chvíli s jistotou totiž jeden z velkých plánů bývalého ministra školství Marcela Chládka svoji zářijovou premiéru nestihne. Proč? Kvůli laxnosti úředníků.

Jak píše pondělní Právo, automaty řeší nová vyhláška, která ovšem stále není hotová. Na předpisu, který má zarazit prodej nezdravých potravin přímo ve školách, totiž pracuje kromě resortu školství i ministerstvo zdravotnictví.

A úředníci tak trochu nestíhají. Ministerstvo školství ústy své mluvčí Jitky Ježkové přiznalo, že vyhláška nabírá zpoždění, protože se prý ministerstva ještě nedohodla a spokojení prý nejsou ani školští náměstci.

Ministerstvo zdravotnictví ovšem průtahy hází na resort Kateřiny Valachové s tím, že je to zodpovědnost resortu školství. Zatím ovšem není jasné, kdy se ministerstva dohodnou a "nezdravé" automaty ze škol opravdu zmizí.

Témata:  školství potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.