Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německý průmysl překvapivě šlápl na brzdu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německý průmysl v červnu překvapivě šlápl na brzdu. Poklesl meziměsíčně o 1,4%, a to zejména kvůli propadu produkce investičních celků. I přes červnové zpomalení, ale německý průmysl meziročně zůstává v kladných číslech a přispívá pozitivně k růstu německé ekonomiky, informuje Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Na německé podniky mohla v průběhu června dolehnout rostoucí nervozita z řecké krize. Její význam ale pravděpodobně nebyl velký. Za výraznější hrozbu považujeme zpomalující poptávku z Číny, která patří k největším obchodním partnerům Německa. Negativní dopad Číny se navíc může v druhé polovině roku ještě prohlubovat. Německým podnikům na druhé straně pomáhají levnější ceny ropy, slabší euro a rekordně levné peníze. 

I proto nálada mezi německými podnikateli zůstává na velice vysokých úrovních a dobře se vyvíjejí i nové zakázky. Nepřikládáme proto červnovému číslu v tuto chvíli zásadní váhu. Čísla za HDP by měla navíc brzy ukázat, že německá ekonomika především díky rostoucí spotřebě domácností v druhém kvartále zrychlila tempo růstu na 1,5%. A to je dobře i pro Česko, která má ze všech středoevropských ekonomik vůči Německu největší expozici.

Témata:  průmysl Německo

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

8. prosince 2025 11:30

Nezaměstnanost v ČR za listopad: Jen 800 nových uchazečů, trh práce zůstává stabilní

Komentář hlavního ekonoma GICEE Radomíra Jáče se věnuje dnešním údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za listopad. Analýza shrnuje aktuální trendy na trhu práce, porovnává je s předchozími měsíci a nabízí výhled na nadcházející období.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.