Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zmatky a nepořádek na Úřadu vlády. Co všechno zapomněli přiznat?

Zmatky a nepořádek na Úřadu vlády. Co všechno zapomněli přiznat?

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Čestná prohlášení politiků neodhalila jen majetkové a rodinní poměry českých politiků. Ukázalo se také, že na Úřadu vlády panují zmatky ohledně poradců Bohuslava Sobotky. Hned několik jich nebylo v oficiálních dokumentech uvedeno.

Server Lidovky.cz poukázal na to, že poslanec Jan Chvojka v přiznání uvedl, že pracuje pro premiéra. Jenže jeho jméno v oficiálním seznamu poradců nefigurovalo. „Ano, jsem jeho poradcem někdy od jara minulého roku," potvrdil poslanec serveru. Za svou práci na úřadě vlády podle přiznání dostal asi 100 tisíc korun.

Když na to Lidovky.cz upozornily, nestačily se divit, kromě něj úřad nepřiznal další tři poradce. Podle mluvčího vlády Martina Ayera v tuto chvíli dochází k editaci webu, proto zřejmě došlo k administrativnímu pochybení. Za případné pochybení by pak měl být zodpovědný pracovník potrestán," dodal mluvčí.

Všichni zapomenutí poradci jsou osoby spojené s ČSSD, byla mezi nimi třeba i bývalá senátorka Alena Gajdůšková nebo bývalá europoslankyně Zuzana Brzobohatá. Celkem má tak po aktualizaci seznamu Sobotka 38 poradců. Celý seznam je dostupný zde.

Témata:  vláda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.