Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín a nafta budou levnější. Může za to nízká cena ropy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Čeští řidiči by letos mohli tankovat ještě levněji, než doposud. Ceny benzínu a nafty budou totiž zřejmě i nadále klesat. Může za to nadbytek ropy na trhu a snížení celosvětové poptávky po ní.

Cena ropy na světových trzích je čím dál nižší. Může za to fakt, že její těžba dalece přesahuje poptávku a trhy jsou jí přezásobeny. Oproti loňským 115 dolarům stojí teď jeden barel mezi 50 až 60 dolary, píší Novinky.cz

V příštím roce by poptávka po ropě měla klesnout ještě víc, ze současných 1,4 miliónů barelů denně na 1,2 miliónů. Oproti tomu dodávky ropy ropným kartelem OPEC a jinými producenty stále rostou. Už teď je jasné, že trh nebude schopen nadměrné dodávky absorbovat příliš dlouho. Přesto se kartel OPEC rozhodl těžbu nesnižovat.

Podle Mezinárodní agentury pro energii bude uvedení do rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou trvat pravděpodobně až do příštího roku. Dodávky od producentů, kteří nejsou členy OPEC, v loňském roce rapidně stouply. Letos by ale měly poklesnout o téměř milión a půl na 1 milión barelů denně .

Pro Čechy, kteří letos za litr benzínu platí o víc než čtyři koruny méně, než v loňském roce, by snižování ceny ropy mohlo znamenat další zlevnění pohonných hmot. Jak velký ale pokles cen bude, závisí především na samotných obchodnících. Jsou totiž svazováni poměrně vysokými daněmi a taky vlastní neochotou rychle zlevňovat.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.