Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukončili jste studium? Poradíme, kdy musíte začít platit pojistné na sociální zabezpečení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řada studentů, kteří v těchto dnech ukončili nebo ukončí studium, se zajímá, zda a od kdy musí odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na důchodové pojištění nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné výdělečné činnosti přihlásili.

Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností zaměstnavatele.

Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost má vždy povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za použití předepsaného tiskopisu. Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.

Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí, nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí 63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.

Témata:  CZK ČSSZ sociální pojištění

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.