Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je na tom nejhůře, takhle musíte pracovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vypracovala analýzu, v níž porovnává, jak jsou na tom země s minimální mzdou. Srovnává období před krizí v roce 2007 a v roce 2013. Česká republika dopadla nejhůře.

Názornější ukázku, než výše uvedený graf pocházející přímo z analýzy, poskytne obrázek níže, který ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová umístila na Facebook.

Ten v procentech zobrazuje kolik hodin týdně je potřeba pracovat za minimální mzdu, aby se samoživitelé se dvěma dětmi dostali nad relativní hranici chudoby. Relativní hranice chudoby je definována jako 50 procent mediánu příjmu domácností.

Marksová k tomu podotkla, že současný stav je nepřijatelný a je nutno minimální mzdu zvyšovat i nadále. Dnes obrázek na sociální síť umístila znovu a dodala, že zákon zálohovaném výživném je podle ní nezbytně nutný.

 

//

České samoživitelky a samoživitelé jsou na tom nejhůř..... Zákon o zálohovaném výživném je nezbytně nutný!

Posted by Michaela Marksová-Tominová on 13. květen 2015

Témata:  CZK minimální mzda Michaela Marksová

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.