Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je na tom nejhůře, takhle musíte pracovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vypracovala analýzu, v níž porovnává, jak jsou na tom země s minimální mzdou. Srovnává období před krizí v roce 2007 a v roce 2013. Česká republika dopadla nejhůře.

Názornější ukázku, než výše uvedený graf pocházející přímo z analýzy, poskytne obrázek níže, který ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová umístila na Facebook.

Ten v procentech zobrazuje kolik hodin týdně je potřeba pracovat za minimální mzdu, aby se samoživitelé se dvěma dětmi dostali nad relativní hranici chudoby. Relativní hranice chudoby je definována jako 50 procent mediánu příjmu domácností.

Marksová k tomu podotkla, že současný stav je nepřijatelný a je nutno minimální mzdu zvyšovat i nadále. Dnes obrázek na sociální síť umístila znovu a dodala, že zákon zálohovaném výživném je podle ní nezbytně nutný.

 

//

České samoživitelky a samoživitelé jsou na tom nejhůř..... Zákon o zálohovaném výživném je nezbytně nutný!

Posted by Michaela Marksová-Tominová on 13. květen 2015

Témata:  CZK minimální mzda Michaela Marksová

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.