Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je na tom nejhůře, takhle musíte pracovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vypracovala analýzu, v níž porovnává, jak jsou na tom země s minimální mzdou. Srovnává období před krizí v roce 2007 a v roce 2013. Česká republika dopadla nejhůře.

Názornější ukázku, než výše uvedený graf pocházející přímo z analýzy, poskytne obrázek níže, který ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová umístila na Facebook.

Ten v procentech zobrazuje kolik hodin týdně je potřeba pracovat za minimální mzdu, aby se samoživitelé se dvěma dětmi dostali nad relativní hranici chudoby. Relativní hranice chudoby je definována jako 50 procent mediánu příjmu domácností.

Marksová k tomu podotkla, že současný stav je nepřijatelný a je nutno minimální mzdu zvyšovat i nadále. Dnes obrázek na sociální síť umístila znovu a dodala, že zákon zálohovaném výživném je podle ní nezbytně nutný.

 

//

České samoživitelky a samoživitelé jsou na tom nejhůř..... Zákon o zálohovaném výživném je nezbytně nutný!

Posted by Michaela Marksová-Tominová on 13. květen 2015

Témata:  CZK minimální mzda Michaela Marksová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.