Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je na tom nejhůře, takhle musíte pracovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vypracovala analýzu, v níž porovnává, jak jsou na tom země s minimální mzdou. Srovnává období před krizí v roce 2007 a v roce 2013. Česká republika dopadla nejhůře.

Názornější ukázku, než výše uvedený graf pocházející přímo z analýzy, poskytne obrázek níže, který ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová umístila na Facebook.

Ten v procentech zobrazuje kolik hodin týdně je potřeba pracovat za minimální mzdu, aby se samoživitelé se dvěma dětmi dostali nad relativní hranici chudoby. Relativní hranice chudoby je definována jako 50 procent mediánu příjmu domácností.

Marksová k tomu podotkla, že současný stav je nepřijatelný a je nutno minimální mzdu zvyšovat i nadále. Dnes obrázek na sociální síť umístila znovu a dodala, že zákon zálohovaném výživném je podle ní nezbytně nutný.

 

//

České samoživitelky a samoživitelé jsou na tom nejhůř..... Zákon o zálohovaném výživném je nezbytně nutný!

Posted by Michaela Marksová-Tominová on 13. květen 2015

Témata:  CZK minimální mzda Michaela Marksová

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.