Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Práce před důchodem? Doslova katastrofa

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později se toto číslo téměř zdvojnásobilo na 30,6 %. V roce 2014 se na celkové nezaměstnanosti podíleli 29,2 %, ke konci února ale číslo opět mírně stouplo. Úřad práce upozorňuje, že lidé nad padesát let jsou v posledních letech nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností.

Česká populace stárne a tak, jak se zlepšuje lékařská péče, se zvyšuje i doba dožití a posouvá věková hranice pro odchod do důchodu. Lidé nad 50 let jsou ale nedílnou součástí pracovního trhu a v budoucnu budou dokonce patřit mezi klíčové hráče, i přeso jejich počet v řadách nezaměstnaných roste.

Úřad práce upozorňuje, že svou roli v tom hrají předsudky a obavy zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, adaptují se na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. „Na celkové situaci se často podepisuje i zdravotní omezení. Výsledkem je pak kumulace několika handicapů, a tím pádem mnohem nižší šance na získání zaměstnání," upozorňuje v tiskové zprávě Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR.

Uchazeče vyšších věkových kategorií demotivují také časté neúspěchy při výběrových řízeních. „Zčásti se na tomto vnímání ale podílí sami. Trpí pocity méněcennosti, nevěří si. Přitom právě oni mohou vnést do firmy tolik potřebné zkušenosti, zodpovědnost, loajalitu a ve spojení s mladšími kolegy vytvořit velmi výkonný pracovní tým," zdůrazňuje ředitel Odboru trhu práce Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

"Musíme si uvědomit, že vzhledem k prodlužující se době studia a pozdějšímu odchodu do důchodu jsou zhruba uprostřed své pracovní kariéry a je třeba s nimi počítat jako s významným zdrojem pracovníků," doplňuje ředitelka Krajské pobočky ÚP ČR ve Zlíně Miriam Majdyšová.

Největší překážky? Jazyk a počítače

Mezi nejčastější důvody nezaměstnanosti patří nízká znalost cizích jazyků a ovládání počítačové techniky. Oproti mladším ročníkům ale mají starší uchazeči zodpovědnost, umí spolupracovat a mají reálné požadavky. 

„Jednou z možností, jak zvýšit šance na trhu práce je celoživotní vzdělávání. Není možné spoléhat jen na to, co se člověk naučil ve škole. Z praxe máme zkušenost, že ti, kteří opravdu mají zájem o návrat do zaměstnání, se chtějí také vzdělávat," popisuje ředitel Krajské pobočky ÚP ČR v Jihlavě Jiří Hrdlička.

Úřad práce podporuje zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku například možností rekvalifikace, podporou veřejně prospěšných prací, individuálním poradenstvím nebo příspěvky na mzdy, případně zřízením nebo vyhrazení společensky účelných pracovních míst (SÚPM), což sklízí v posední době velké úspěchy, neboť se měsíční příspěvek na mzdové náklady pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče ve věku nad 55 let, může vyšplhat až na 24 tisíc. Kč.

„Mezi zaměstnavateli stále přetrvává představa, že pojmy „flexibilní a dynamický" jsou zásadně spojeny jen s mladší generací. Projekty zacílené na lidi od 50 let výše jsou proto potřebné a z 87 % i úspěšné," shrnuje ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Pardubicích Petr Klimpl.

Témata:  důchody lidé nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.