Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velká změna v platbě elektřiny. Chalupáři budou platit více kvůli EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Platby za elektřinu se změní. Nově se budou náklady dělit mezi zákazníky podle toho, jak zatěžují elektrickou síť. Nový způsob se dotkne především chalupářů, ti si totiž za distribuci elektřiny připlatí o desítky procent.

Náklady na distribuci elektřiny se rozdělí podle toho, jak zákazníci zatěžují elektrickou síť, píší dnešní Hospodářské noviny. Schéma nových zákaznických tarifů už připravil Energetický regulační úřad. Nyní tento nový způsob fakturace schvaluje Poslanecká sněmovna.

Dosud se regulovaná složka elektřiny počítala podle toho, kolik jednotlivý zákazník spotřebuje ročně. Evropská unie ale chce, aby se tyto platby na fakturách počítaly z jiného parametru - u domácností od velikosti jističe a u podniků od rezervovaného příkonu v síti.

"Cílem změn je udělat celý systém efektivnějším a motivovat zákazníky k tomu, aby jejich požadavky na síť byly racionální," řekl HN mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Současný model je nastavený na spotřebu, a ne na velikost jističe. Změna tedy bude nevýhodná především pro chalupáře, kteří energii spotřebovávají jen o víkendu. Budou platit více, i když se jejich spotřeba elektřiny ani ceny energií nezvýší. Důvodem změny je snaha připravit celou českou energetiku na chytré sítě a decentralizaci výroby elektřiny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.