Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysoké odměny náměstků? Co si daňoví poplatníci nechají líbit, je prý neuvěřitelné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Některá ministerstva vyplatila svým náměstkům a úředníkům odměny ve výši několika stovek tisíc a výjimkou nebyla ani výše půl milionu. Mimo jiné se i na tyto případy zaměřil komentátor Miroslav Macek.

Jeden z náměstků na ministerstvu vnitra, který skončil po devíti měsících ve funkci, si vydělal přes 1,26 milionu korun, z toho půl milionu na odměnách. Ministerstvo sice údaje anonymizovalo, ale jediným náměstkem, který byl takovou dobu ve funkci, byla současná pražská primátorka Krnáčová, což potvrdil i server Lidovky.cz. "Co všechno si daňoví poplatníci v tomto státě nechají líbit, je už zcela neuvěřitelné..." vzkazuje Macek.

"Strach z dominového efektu přiznaného bankrotu Řecka způsobil, že bohaté státy severu si na další čtyři měsíce koupily trochu relativního klidu. Představa, že by nevěděly, že Řecko nikdy své dluhy splatit nemůže a problémy opět jen narostou, je absurdní. Stejně jako chování těchto států," hodnotí dále komentátor na webu Viditelný macek.

Zsměřil se také na inteligentní programy a internetové vyhledávače, které jsou podle něj na nic, "když je vytvářejí fachidioti." "Zadáte-li renomovanému inteligentnímu vyhledávači WolframAlfa slovo Praha, objeví se mimo jiné seznam „notable people born in Prague", a to v následujícím pořadí: Franz Kafka, Martina Navrátilová, Madeleine Albright, Václav Havel, Jana Cova (pornoherečka), Herbert Lom, Dolly Buster (pornoherečka), Václav Klaus, Karel IV.," glosuje komentátor.

Témata:  ministerstva Miroslav Macek

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.