Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká republika bude mít velvyslanectví v Jeruzalémě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česká republika již v loňském roce vyjádřila svoji pozici ohledně Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Nyní svoje vyjádření stvrzuje úmyslem otevřít v květnu tohoto roku v západním Jeruzalémě honorární konzulát vedený Danem Propperem.

Podle diplomatických zvyklostí mívají státy svá velvyslanectví právě v hlavním městě přijímacího státu. Úmyslem přesunout honorární konzul tak Česká republika vyjadřuje svůj souhlas s ustavením Jeruzaléma za metropoli Izraele. Zároveň má v plánu do konce roku zřídit v západní části Jeruzaléma i České centrum, které dosud sídlí v Tel Avivu.  

Česká centra v zahraničí slouží k propagaci České republiky. Prezentují její kulturu, podporují ekonomické vztahy a cestovní ruch. Jsou jakýmsi aktivním nástrojem zahraniční politiky v oblasti veřejné diplomacie.

Podle Ministerstva zahraničních věcí nemá přesunutí českého konzulátu žádný vliv na konečnou dohodu v otázce Jeruzaléma. Česká republika prý plně respektuje společný postoj Evropské unie, která považuje Izrael za budoucí hlavní město Státu Izrael a budoucího Státu Palestina.

Česká republika se chce i nadále zasazovat o to, aby Jeruzalém zůstal městem, v němž mohou lidé různých vyznání svobodně vyznávat svoji víru. 

Jeruzalém je totiž už dlouhá léta, díky své geografické pozici, předmětem sporu. Samotný Izrael je rozdělen na západní část patřící Izraeli a východní část, kterou považuje Palestinská autonomie za hlavní město jejich budoucího státu. Jedno město si tak nárokují za svoji metropoli dvě různé autonomie, které se liší i v náboženském vyznání.

Témata:  Ministerstvo zahraničních věcí ministerstva Česko

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

28. ledna 2026 11:03

Historická chyba ČNB: Proč se prodej zlata stal jedním z nejdražších omylů polistopadové éry

Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy