Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odměny na ministerstvu? Jsou jako minimální mzda za 32 měsíců

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Mimo jiné navrhují výši minimální mzdy. Vysoké úředníky na ministerstvu práce a sociálních věcí však starosti s vyžitím z minimální mzdy mít nemusí. V loňském roce totiž někteří z top úředníků dostali odměny, které dostanou lidé s minimální mzdou za více než 2 roky a 8 měsíců!

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo loni svým 43 vysokým pracovníkům 6,4 milionu korun. Tento úřad mimo jiné navrhuje vládě výši minimální mzdy. Ta byla v loňském roce, kdy byly odměny vyplaceny, 8500 korun. Průměrná odměna jednoho vrcholového úředníka je 148 837 korun, což je minimální mzda za 17,5 měsíce.

Nejvyšší odměny dostali čtyři náměstci a náměstkyně, ti pak ve výsledku měli vyšší plat než samotná ministryně. Ministryně Michaela Marksová uvedla, že při rozdělování odměn zohlednila to, kolik zbylo peněz v rozpočtu, podle odměn v roce 2013 a také, že odměny by neměly překročit 25 procent ročního přijmu.

Odměny lidí na ministerstvu byly různorodé od 19 do 276 tisíc, bez odměn pak zůstali bývalí náměstci, kteří po příchodu Marksové odešli.

 V následující tabulce se můžete podívat, jak jsou vysoké odměny úředníků vůči minimální mzdě v roce 2014. Ta loni byla 8500 korun měsíčně, od 1. ledna letošního roku se zvýšila na 9200 korun.

Témata:  CZK ministerstva

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.