Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odměny na ministerstvu? Jsou jako minimální mzda za 32 měsíců

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Mimo jiné navrhují výši minimální mzdy. Vysoké úředníky na ministerstvu práce a sociálních věcí však starosti s vyžitím z minimální mzdy mít nemusí. V loňském roce totiž někteří z top úředníků dostali odměny, které dostanou lidé s minimální mzdou za více než 2 roky a 8 měsíců!

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo loni svým 43 vysokým pracovníkům 6,4 milionu korun. Tento úřad mimo jiné navrhuje vládě výši minimální mzdy. Ta byla v loňském roce, kdy byly odměny vyplaceny, 8500 korun. Průměrná odměna jednoho vrcholového úředníka je 148 837 korun, což je minimální mzda za 17,5 měsíce.

Nejvyšší odměny dostali čtyři náměstci a náměstkyně, ti pak ve výsledku měli vyšší plat než samotná ministryně. Ministryně Michaela Marksová uvedla, že při rozdělování odměn zohlednila to, kolik zbylo peněz v rozpočtu, podle odměn v roce 2013 a také, že odměny by neměly překročit 25 procent ročního přijmu.

Odměny lidí na ministerstvu byly různorodé od 19 do 276 tisíc, bez odměn pak zůstali bývalí náměstci, kteří po příchodu Marksové odešli.

 V následující tabulce se můžete podívat, jak jsou vysoké odměny úředníků vůči minimální mzdě v roce 2014. Ta loni byla 8500 korun měsíčně, od 1. ledna letošního roku se zvýšila na 9200 korun.

Témata:  CZK ministerstva

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

11. února 2026 16:16

Reforma MPSV přináší maximální podporu v nezaměstnanosti až 38 537 Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2026 zavedlo změny v podpoře v nezaměstnanosti, které posílí pomoc lidem při změně zaměstnání a přispějí k lepšímu fungování trhu práce. Vyšší a spravedlivější podpora má lidem umožnit, aby po ztrátě práce nepadali do chudoby a měli dostatek času najít odpovídající zaměstnání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.