Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gang hackerů ukradl bankám miliardy. Zdá se, že i v Česku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Česko se stalo jedním z cílů organizované skupiny počítačových hackerů. Ti za sebou mají bezprecedentní útoky zhruba na sto bank z celého světa, při kterých ukradli více než miliardu dolarů. Tvrdí to ruská antivirová firma Kaspersky Lab, podle které gang působil i v České republice.

Hackeři měli propracovaný systém, jak se k penězům dostat. Využívali pishing, tedy vylákání hesel z klientů bank, napadali počítače a kradli citlivá data, sledovali dokonce bankovní úředníky a do banky pak nasadili speciální program, díky kterému získali přístup na bezpečnostní kamery.

Přes ně potom vysledovali práci úředníka, který převáděl hotovost. Jeho práci pak napodobili a peníze ukradli. Vybírali je hotově v bankách v Americe nebo Číně. Dokázali dokonce ovládat a přeprogramovat bankomaty a peníze si jednoduše vyzvednout.

Dopadnout gang hackerů se podařilo ve spolupráci s Interpolem i Europolem. Byli mezi nimi hackeři z Ruska, Ukrajiny, Číny a z několika evropských zemí. Celkem napadli asi sto bank na celém světě. Když se na nějakou zaměřili, průměrně za dva až čtyři měsíce ji dokázali okrást.

Firma Kaspersky Lab ve svém seznamu výslovně uvedla, že hackeři působili i v Česku. Kromě toho zmiňuje i Německo, Polsko, Švýcarsko, Velkou Británii i Rusko a USA. České banky ale zatím žádnou škodu či úspěšný útok na své peníze nepotvrdily.

Témata:  počítače banky hackeři

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.