Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přehled: Tyto platy a odměny dostávají úředníci na vládě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Zlaté časy téměř milionových odměn na Úřadu vlády sice skončily, i tak si ale vrcholní úředníci kabinetu přijdou na slušné peníze. Vedoucí úřadu dokonce má plat srovnatelný s jeho šéfem - premiérem Bohuslavem Sobotkou. Podívejte se, kolik vydělávají vládní vrcholní úředníci.

Úřad vlády zveřejnil platy a odměny svých vysokých úředníků. Vedoucí Úřadu vlády Pavel Dvořák v průměru vydělával 121 617 korun hrubého měsíčně. Pokud by se k tomu připočítaly odměny, bral průměrně každý měsíc téměř 152 tisíc, což je dokonce víc než jeho šéf - premiér Bohuslav Sobotka. Předseda vlády totiž loni pobíral plat ve výši 150 tisíc korun hrubého měsíčně.

Více než sto tisíc měsíčně pobírali náměstci - Miluše Tvrzská, Arnošt Marks a Kateřina Valachová. Ti pobírali základní platy mezi 105 až 113 tisíci korunami. K tomu si všichni náměstci přišli na roční odměny 310, respektive 330 tisíc korun.

Platy a odměny vedoucích pracovníků Úřadu vlády v roce 2014

Premiér Bohuslav Sobotka v uplynulém roce využil devětadvaceti poradců. "Šest z nich je zaměstnáno v Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády. Další spolupracují jako externí poradci," píše se v tiskové zprávě Úřadu vlády.

Platy a odměny poradců premiéra Bohuslava Sobotky v roce 2014

V další tabulce se můžete podívat na to, jaké platy a odměny dostávali vrcholní vládní úředníci v roce 2013. Velká část úředníků se v tom roce vyměnila po pádu vlády Petra Nečase a jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka.

Platy a odměny vedoucích pracovníků Úřadu vlády v roce 2013

Témata:  vláda platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.