Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stanjura se vysmívá Babišovi: Za nic nemůže, je to přece jen ministr financí

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministr financí Andrej Babiš přiznal, že některé kroky, které udělala vláda, byly chybné. S koaličními partnery chce mimo jiné jednat o znovuzavedení poplatků za hospitalizaci v nemocnici. Na sociálních sítích se okamžitě zvedla vlna kritiky.

„My jsme ještě političtí amatéři a asi jsme nedomysleli ty důsledky, ale museli jsme vytvořit nějakou vládu. Udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím špatně," přiznal Babiš pro Českou televizi.

Se sociálními demokraty a lidovci chce mluvit hlavně o navrácení stokorunového poplatku za jeden den v nemocnici. Dalším chybným krokem bylo podle ministra zrušit druhý důchodový pilíř.

„Zrušení poplatků byla chyba, zrušení druhého pilíře byla chyba, třetí sazba DPH je chyba. Přeloženo: Já za nic nemohu, jsem jen ministr financí," ostře se do Babiše na Twitteru opřel předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.