Aspartam je umělé sladidlo, které nemá mezi lidmi příliš dobrý zvuk. Tvrdí se o něm, že je škodlivý a vyvolává rakovinu. Ať už to pravda je nebo není, pokud se chcete vyhnout aspartamu, měli byste být velmi obezřetní. Opět mění název - tentokrát na "AminoSweet".
Aspartam je jedno z nejznámějších umělých sladidel, která nahrazují cukr lidem s dietou nebo třeba cukrovkářům. Aspartam je asi 200krát sladší než sacharóza a jeho případné negativní dopady na lidské zdraví jsou předmětem hádek, sporů a spekulací.
Aspartam objevili ve společnosti Searle v roce 1965. A bylo to vlastně omylem. Původně vědci hledali lék proti vředům. Jeden z vědců si při pokusech olízl prst a zaznamenal silnou sladkou chuť. Objevitelé pochopili možnosti, které se jim s látkou otevírají a následující rok si aspartam patentovali.
Zde je zmiňovaný seznam
Na internetu se sice šíří jiná verze objevu této látky, ale není pravdivá. Podle ní původně vznikl aspartam jako vojenská bojová látka. To je ale lež, což dokládá i americký patent číslo 3492131 z 18. dubna 1966 na aspartam.
Ať je tomu jak chce, nemá jméno aspartam u kupujících příliš dobrý zvuk. A výrobci to vědí, proto se teď aspartam objevuje na trhu pod jiným názvem. Není to nijak objevná a nová taktika. Dosud jste mohli aspartam ve výrobcích najít i pod názvy NutraSweet, Canderel, Equal, Fansweet nebo Irbis. Někdy ho výrobci přiznávají, jindy ho zase schovávají pod zkratku E951. Ale protože zákazníci už počet "éček" bez ohledu na jejich složení také nemají rádi, vymysleli výrobci pro aspartam další jméno. Je jím "AminoSweet".
Aspartam byl dlouho považován za zdravou a bezpečnou náhražku cukru. Několik studií v posledních letech údajně prokázalo škodlivé účinky aspartamu na organismus, konkrétně na nervový systém, hormonální rovnováhu a metabolismus. Také se o něm tvrdí, že je karcinogenní a neurotoxický.
Tyto studie jsou ale málo ověřené a kontroverzní, takže negativní dopady konzumace aspartamu věrohodně prokázány nebyly. Základními složkami aspartamu je fenylalanin a kyselina aspargová. Obě látky se v našich tělech přitom přirozeně vyskytují a pro život jsou dokonce nezbytné. Fenylalanin je obsažen v mateřském mléce člověka i všech savců. Kyselina aspargová je součástí bílkovin a tělo si ji vytváří samo.
Témata: zdravotnictví, potraviny
Související
6. listopadu 2026 11:05
14. prosince 2023 14:35
5. prosince 2023 11:24
12. září 2023 10:50
18. srpna 2023 13:13
25. května 2023 10:18
