Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jizvení plic je třeba léčit včas, varují pneumologové

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Stovkám lidí v Česku se jizví plíce. K tomu dochází z nejrůznějších důvodů, důležité ale je zachytit jizvení včas a nasadit tzv. antifibrotickou léčbu. Ta zpomaluje proces, kdy v plicích mizí plocha k dýchání. Desítky pacientů se závažnými nemocemi, které mohou plicní fibrózu provázet, však nechodí na pravidelné kontroly plic, které by mohly lékaře na počínající jizvení včas upozornit.

Lidé přicházejí až ve chvíli, kdy mají potíže. To už bývá často pozdě, jizvení může být pokročilé a odborníci pro pacienty nemohou moc udělat. Na tento problém upozorňují plicní lékaři při Týdnu idiopatické plicní fibrózy (IPF), který startuje 18. září.

„To se týká často i mladých lidí ve věku mezi 30–40 lety, kteří trpí některou z nemocí, jež mohou tzv. fibrotizující změny na plicích způsobovat, tedy například autoimunitními nemocemi, jako je revmatoidní artritida, systémová sklerodermie či myozitida. Pacienty sice sleduje lékař kvůli jejich primární nemoci, ale protože obvykle zpočátku přímo na plíce žádné léky neberou, mají pocit, že je vše v pořádku a že kontrol u pneumologa není třeba. Přitom už se kvůli jejich nemoci může začít jemná tkáň plicních sklípků měnit v husté vazivo. Když začne proces rychle postupovat, začnou pociťovat klasické příznaky fibrózy, jako je kašel či nemožnost se pořádně nadechnout, a to i v klidu. Často se s nimi potkáváme v ordinaci až ve chvíli, kdy je na nasazení účinné léčby pozdě,“ popisuje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Připomíná, že v Česku existuje plně hrazená antifibrotická léčba, která pomáhá lidem s plicní fibrózou žít déle a kvalitněji. Pacienti najdou pomoc v celkem 16 centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, jen musí přijít včas. 

V zachycení nemoci pomáhá i Program časného záchytu rakoviny plic, který v Česku funguje přes rok. Z téměř 2 500 rizikových jedinců, kteří v rámci programu podstoupili vyšetření plic nízkodávkovým CT, dosud našli odborníci plicní fibrózu u osmi z nich. „Je známo, že plicní fibróza rakovinu plic nezřídka doprovází, spouštěčem bývá kouření, které je společným jmenovatelem pro obě nemoci, ale samotná fibróza může být stimulem pro rakovinné bujení,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých pneumologů. Společně s kolegy usiluje o to, aby v ČR vznikl nový registr, který by sledoval všechny pacienty s plicními fibrózami – průběh jejich nemoci, příčiny vzniku a efekt nasazené léčby. „Tato data nám mimo jiné velmi pomohou při mapování, jak jsou léky v jednotlivých případech účinné,“ říká prof. Koziar Vašáková, předsedkyně ČPFS. Pokud registr vznikne, zahrne nejenom pacienty s idiopatickou plicní fibrózou, ale také ty, u nichž dochází ke změnám na plicích vinou jiných chorob, například autoimunitních. V registru by mohli být také pacienti s tzv. „holubářskými či farmářskými plícemi“, u nichž dochází ke změnám v důsledku kontaktu s ptačím peřím či prachem. 

„Aktuálně jednáme o možnosti nasadit léčbu i lidem s méně pokročilou plicní fibrózou, tedy těm, kteří mají zatím dobrou vitální kapacitu plic (FVC) – kolem 90 %, ale už u nich dochází k jizevnatým změnám. Včasné nasazení léku by pomohlo déle zachovat dobré plicní funkce. A naopak bychom rádi dosáhli toho, aby léky mohli dostávat ti, kteří jsou na tom s plicními funkcemi špatně – mají například FVC pod 50 %,“ uvádí prof. Koziar Vašáková. 

Dušnost a kašel je společným jmenovatelem příznaků plicních fibróz, u tzv. idiopatické plicní fibrózy (neznámá příčina vzniku) jsou dalším typickým příznakem paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu pacientova dechu slyší lékař zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. V ČR nyní žijí odhadem tisíce lidí s nějakou formou plicní fibrózy a více než 1 300 z nich má IPF. Ročně přibude asi 150 nově diagnostikovaných pacientů. Antifibrotickou léčbu užívá přibližně 800 jedinců. Bez patřičné terapie se doba přežití pohybuje kolem 2 až 3 let. 

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazena. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože je nemoc odhalena pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta, přitom s léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací o nemoci, včetně Seriálu o plicní fibróze obsahujícího 12 edukačních videí s odborníkem, lze nalézt na: zivotsplicnifibrozou.cz.  

Témata:  nemoc zdravotnictví

Aktuálně se děje

17. července 2024 15:29

15. července 2024 10:41

Český Green Deal je tu. Fialova vláda ho chce schválit nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l

V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy