Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišova restaurace ve Francii získala za půl roku michelinskou hvězdu

Babišova restaurace ve Francii získala za půl roku michelinskou hvězdu

Foto: Wikipedia

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš má důvod k oslavám. Po politických úspěších se dostavil jeden soukromého charakteru. Jeho restaurace na jihu Francie získala michelinskou hvězdu.

"Naše restaurace Paloma u Cannes dostala teprve 6 měsíců po otevření první hvězdu od Michelin Guide 2014," napsal radostně Babiš na Twitteru. Cílem přitom bylo, aby luxusní restaurace hvězdu získala do dvanácti měsíců.

Přitom stačilo málo a žádná restaurace nebyla. Budovu, ve které nyní je restaurace, koupil Babiš jako dům pro svou rodinu. Kvůli jejímu umístění u hlavní silnice ale usoudil, že restaurace se sem hodí víc.

Na michelinské hvězdě má zásluhu i jeho partnerka Monika. Ta se významně podílela na interiéru.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.