Bič na "slibotechny": Zákoník zavedl novinku při hledání práce

Změnou, která se týká v podstatě každého, je vyplácení náhrady mzdy v případě vážné nemoci. Zatímco ještě před týdnem platil zaměstnavatel mzdu první tři týdny nemoci a až pak byl člověk závislý na nemocenské ze státní kasy, nyní je náhrada platu jen dva týdny, pak už si marodi musí vystačit s nízkou nemocenskou.

Od Nového roku je v občanském zákoníku (NOZ) bič na "slibotechny". Pod pojmem předsmluvní odpovědnost se totiž skrývá mocný nástroj, kterým se můžete bránit například proti firmě, která vám vytrvale slibuje práci a pár dní před nástupem si to najednou rozmyslí.

Nově může každý, koho něco podobného postihne, žádat náhradu škody - třeba za to, že kvůli slíbenému novému místu dal výpověď v předchozí práci.

Výslovná úprava předsmluvní odpovědnosti v NOZ

Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – "jednání na oko"

Ten, kdo z vlastní iniciativy zahájil jednání o smlouvě, nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má skutečně v úmyslu smlouvu uzavřít, je odpovědný za škodu vzniklou v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo.

Neuzavření smlouvy "za pět minut dvanáct"

Ust. § 1729 zakládá nárok na náhradu škody straně poškozené v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy. Nárok vznikne za předpokladu, že již jednání stran dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Výše náhrady je v tomto případě omezená částkou, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Přitom není nutné prokázat ztrátu z neuzavření konkrétní smlouvy. Oproti současné soudní praxi, která poškozenému přiznává pouze nárok na náhradu nákladů, NOZ připouští i vznik nároku na náhradu ušlého zisku.

Nesplnění informační povinnosti

K jednání o uzavření smlouvy neoddělitelně patří zjišťování údajů o skutečnostech podstatných pro konečné rozhodnutí o tom, jestli spolu strany smlouvu uzavřou či nikoli. Ust. § 1728 NOZ proto stanoví povinnost stran sdělit si v průběhu procesu uzavírání smlouvy veškeré skutkové i právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy, tak aby se obě mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu.

Případné porušení informační povinnosti může být dalším důvodem vedoucím ke vzniku předsmluvní odpovědnosti, s nímž NOZ spojuje nárok na náhradu škody. Pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. koupě pozemku za účelem stavby rodinného domu), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily, nejedná poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda, je povinen k její náhradě (§ 1728 odst. 2, § 2910).

Porušení tajemství

NOZ nezapomíná ani na ochranu důvěrných údajů, které strany získaly při jednání o smlouvě. Jestliže některá ze stran důvěrná sdělení prozradí či zneužije, je povinna smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila (§ 1730). Vedle toho bude mít poškozená strana při splnění obecných podmínek (§ 2894 a násl.) i nárok na náhradu újmy, informuje server obcanskyzakonik.justice.cz.