Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pozor na životní zvraty. Není vyhnutí a stojí majlant, varuje poradce

Pozor na životní zvraty. Není vyhnutí a stojí majlant, varuje poradce

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řešení nečekaných životních situací je nejčastějším důvodem, kdy Češi musí sáhnout do svých finančních rezerv. V průměru za život absolvují tři až pět vážných krizí, které je celkem přijdou na 300.000 Kč. Vyplývá to z průzkumu, který mezi 500 respondenty uskutečnila pro poradenskou firmu Swiss Life Select agentura STEM/MARK.

Všichni respondenti se shodli, že už nějaký životní zvrat zažili. Na 84 procent z nich navíc uvádí, že nebyl pouze jeden. Podle průzkumu je nečekanou životní situaci ztráta a změna zaměstnání, pracovní povýšení, pracovní vyhoření, odchod do důchodu, vážná zdravotní komplikace, neschopnost splácet závazky, osobní bankrot, ztráta střechy nad hlavou, uzavření manželství, rozvod, úmrtí blízké osoby, narození potomka, změna politického režimu či přírodní katastrofa.

Životní zvraty peněženka nemusí nutně pocítit (16 procent), naopak pro každého šestého je řešení situace poměrně hodně drahé, od 100.000 korun výše. Vůbec nejčastěji se náklady pohybují v rozmezí od 10.000 do 50.000 korun.

Řešení situace může být bolestivé a zdlouhavé, to nejčastěji platí o rozvodech a rozchodech, někdy také při ztrátě či změně zaměstnání. Muži se s životními zvraty vyrovnávají o něco snadněji, roli v tom hrají také objektivní faktory, například vyšší průměrné mzdy a nižší míra ohrožení na trhu práce. Vyšší vzdělání při zvládání životních krizí neochrání, s výjimkou těch opravdu vleklých.

Témata:  finance

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.