Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z Česka mizí desítky miliard ročně. Kdo a kde utrácí naše peníze?

Z Česka mizí desítky miliard ročně. Kdo a kde utrácí naše peníze?

Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Za uplynulých pět let putovalo více než 153 miliard korun z veřejných peněz směrem k firmám, jejichž vlastník má přesunutou adresu do některého z daňových rájů. Úniky na daní vzniklé České republice, které ve finále zaplatí daňoví poplatníci ze svých kapes, tím pádem šplhají do neúnosných výšin.

„Ve zmíněných veřejných zakázkách zvítězilo v uplynulých letech 222 společností s mateřskou firmou v daňovém ráji. Dalších 277 firem s vlastníkem v daňovém ráji získalo dotace z evropských fondů. Zvláště pozorní bychom přitom měli být především u takových firem, které sídlí v daňovém ráji, vyhrávají veřejné zakázky a zároveň vynakládají velké prostředky na to, aby ukryly své konečné vlastníky," upřesňuje analytik společnosti Bisnode Michal Řičař.

Peníze firmám se sídlem v daňových rájích, nebo se skrytou strukturou vlastníků, přitom proplácí nejen takové instituce, jako jsou České dráhy nebo Česká pošta, ale například i ministerstva financí nebo vnitra. „To samo o sobě nemusí být ještě problém, ale minimálně by to mělo zvednout pozornost. Přinejmenším ministerstvo financí by se mělo důkladně zabývat tím, komu konkrétně proplácí složenky," podivuje se Stanislav Beránek z Transparency International.

Kde žijí z našich peněz

Nejčastěji přitom mizí peníze v Nizozemsku, v Lucembursku a na Kypru. „Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni několika miliard korun," doplnil Řičař.

V podnikatelském prostředí jsou desítky miliard korun, které je možné lépe vybrat. „Korupce už dnes není, co bývala, přenesli jsme se do doby korupce bílých límečků. Není možné, aby se někdo vyhýbal povinnosti platit daně a následně se na veřejnosti ukazoval jako lidumil na dobročinných akcích a lidé ho za to měli rádi," upozorňuje za Transparency International David Ondráčka. Jedním dechem dodává, že charita je sice bohulibá činnost, ale prvotní povinnost společností vůči českým občanům je platit řádně daně.

Společnosti se sídlem v daňovém ráji přitom často argumentují tím, že jejich počínání není protizákonné, a proto by byly sami proti sobě, kdyby dané možnosti, nehledě na morálku, nevyužily. „V tuto chvíli nemluvíme o legalitě, ale legitimitě různých forem daňových optimalizací, jejichž náklady pak fakticky platí daňoví poplatníci a spotřebitelé," doplnil David Ondráčka.

Za zmínku stojí také kontroverzní propojení mezi anonymními daňovými ráji a světem politiky. Řadu příkladů propojení politiky a podnikání tak můžeme najít například u radních zasedajících v orgánech či managementu realitních a developerských společností. „V nedávné historii České republiky nechybí dokonce ani případ ministra, který působil v anonymní akciové společnosti ovládající další firmy získávající zakázky od státních firem, jejich vlastník se rovně skrývá za kyperskou společnost," zakončil Jiří Fiala ze sdružení Naši politici o. s.

Témata:  firmy,  daně

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

Maloobchod zpomaluje, přestože Češi stále nakupují. ČNB má další důvod zvýšit úroky

Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.