Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna rozpuštěna, dál tam pracují stovky lidí. Co dělají a kolik berou?

Sněmovna rozpuštěna, dál tam pracují stovky lidí. Co dělají a kolik berou?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci sice před třemi týdny opustili své lavice, zaměstnanci Sněmovny však stále "pracují" na plné obrátky. Je však otázkou, co dělají. Přečtěte si víc, například i to, kolik dostávají.

Lavice a kanceláře v Poslanecké sněmovně sice zejí prázdnotou, protože je před třemi týdny poslanci opustili. Doprovodný tým, tedy zaměstnanci této instituce, nicméně dále pracují.

Zůstává však otázkou, co vlastně mají na práci. Například u uklízeček je to jasné, oprašují poslanecké lavice či vytírají poslanecké kanceláře, aby se noví zákonodárci po podzimních volbách usadili pěkně do čistého. U ostatních zaměstnanců už to ovšem není tak jisté.

"Kancelář Poslanecké sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů, funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů," píše se na sněmovním webu.

A přestože nemají zaměstnanci Sněmovny komu "sloužit", pracují dál. "Zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny jsou v řádném zaměstnaneckém poměru dle zákoníku práce," uvedl ředitel tiskového odboru Sněmovny Roman Žamboch.

Sněmovní kancelář ani nevypasla "podnikovou" dovolenou a jejich zaměstnanci i nadále pracují. Spousta z nich však využila volnější režim k dovolené. "Řada z nás neměla možnost čerpat řádnou dovolenou během jara ani letních prázdnin, kdy bylo takřka nepřetržité jednání Poslanecké sněmovny, takže to lze v těchto dnech napravit," řekl Žamboch.

A kolik je vůbec v kanceláři Poslanecké sněmovny zaměstnáno lidí. "Má asi 360 zaměstnanců, roční objem mezd je 150 milionů korun," prozradil ředitel tiskového odboru. Prostým výpočtem to vychází v průměru na 12,5 milionu korun měsíčně, které jdou na mzdy.

A plat budou zaměstnanci Sněmovny pobírat i v průběhu září a října, kdy mají jen minimální činnost. Dalším prostým výpočtem vychází, že průměrná mzda zaměstnance Kanceláře Poslanecké sněmovny je 34 722 korun hrubého.

Stát příliš neušetří ani tím, že se poslanci sami rozpustili na konci srpna. Obyčejný člověk sice, když dá výpověď, žádné odstupné nedostane. Zákonodárci jsou ovšem "nadlidi", a ačkoliv se SAMI rozpustili, dostanou štědré odchodné. "Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu, který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let," uvádí zákon.

Exposlanci, kteří už se po volbách zpátky do lavic nedostanou a byli zvoleni už v roce 2010, dostanou náhradu čtyř platů, což je u řádového poslance 223 600 korun. Pokud by se nějakým "zázrakem" nedostala zpátky do Sněmovny expředsedkyně Miroslava Němcová, která je lídrem ODS v Praze, dostala by odchodné 600 tisíc korun.

Jelikož je téměř jisté, že se Němcová znovu v dolní komoře objeví, na plné odchodné nebude mít nárok. Odchodné nedostanou ani další politici, kteří se do Sněmovny znovu dostanou. "Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 (3 měsíce - pozn. red.). Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel," píše se v zákoně.

Témata:  poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.