Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi bojkotují potraviny z Polska. Poradíme, jak se vyhnout hnusům

Češi bojkotují potraviny z Polska. Poradíme, jak se vyhnout hnusům

Foto: Pixmac

Během minulých měsíců otřáslo českými obchody hned několik skandálů týkajících se nekvalitních polských potravin, jako byla například kauza koňského masa v hamburgerech, antibiotik v kuřecím mase nebo technické soli v potravinách. Celkem za první pololetí letošního roku muselo z pultů již 18 výrobků z Polska.

Jak poznat kvalitní potravinu z Polska?

Obdobně jako čeští, tak i polští výrobci používají na potravinách nejrůznější značky kvality, které kupujícímu zajišťují, že se jedná o výrobek vyšší kvality. Tedy takový, který prošel nejen poctivou výrobou, ale i důslednou kontrolou. Pokud se tedy bude kupující držet následujících označení na obalu potravin, nemusí se bát, že zakoupí nekvalitní potravinu.

1. Poznej dobré jídlo

Tuto značku kvality uděluje polské ministerstvo zemědělství, a to pouze na doporučení nezávislé vědecké komise. V té zasedají experti na zpracování potravin, výživu, zdravotnictví, pěstitelství, chovatelství, práva a ekonomie. Pokud tedy sáhnete po výrobku s touto nálepkou, neuděláte chybu.

2. Značka integrované produkce

Výrobky opatřené touto značkou jsou produkovány v souladu s principy integrované ochrany proti škůdcům a se zásadami udržitelného využívání technického a biologického pěstování plodin, i jejich ochrany a hnojení. Zvláštní pozornost je však věnována i ochraně životního prostředí a dopadu na lidské zdraví.

3. PQS – Standard kvality

Tato značka kvality garantuje kvalitní vepřové maso. Zákazník se tak může spolehnout na to, že kupuje maso z přírodních chovů. Značka poskytuje garance v oblastech chovu, produkce, porážky i zpracování vepřového masa.

4. Systém QMP

Tato značka představuje nový národní systém kvality potravin, který dává prodejcům i spotřebitelům záruku hovězího masa v té nejvyšší kvalitě. Hovězí s tímto označením by mělo uspokojit očekávání i těch nejnáročnějších spotřebitelů.

5. QAFP – značka jakosti zemědělských produktů a potravin

Jedná se o systém kvality vepřového a drůbežího masa a ovesných vloček. Výrobky označené touto samolepkou se mohou pochlubit jedinečnou kvalitou a bezpečností v rámci celého výrobního procesu. Systém je založen na myšlence, že jídlo je darem zemědělce spotřebiteli.

6. Kvalita tradice

Tato značka zaručuje spotřebiteli kvalitní výrobek tradičního charakteru, který se svou jakostí, dobrou pověstí či jinými vlastnostmi odlišuje od ostatních produktů ve své kategorii. Výrobce, který disponuje tímto označením, garantuje tradiční složení výrobku i tradiční výrobní postup.

Co se nejčastěji dováží do Česka z Polska?

V loňském roce dovezli obchodníci do České republiky potraviny z Polska za více než 150 miliard korun. Nejčastěji se přitom jednalo o mléko nebo mléčné výrobky, které představovaly 12 procent z celkového polského dovozu do Česka. Následuje polské vepřové maso, rostlinné tuky (10 procent), drůbež a výrobky z obilovin a mouka (shodně osm procent). Nezanedbatelné nejsou však ani tabákové výrobky (šest procent), kafe, čaj a kakao či zelenina a houby nebo sladkosti.

Témata:  potraviny

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.