Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká práce vás nejspíš zabije? Podívejte se na děsivé statistiky

Jaká práce vás nejspíš zabije? Podívejte se na děsivé statistiky

Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Každá profese má své pro a své proti, ale v České republice existují povolání, která vám s největší pravděpodobností zničí zdraví nebo vás dostanou na psychiatrii. Zjistěte si, zda nemoci z povolání více ohrožují učitele, horníky nebo pyrotechniky.

V České republice vykonává rizikovou práci více než 450 000 lidí. Tři čtvrtiny z nich jsou muži. Jejich počet přitom od roku 2004 mírně stoupá, zatímco počet žen vykonávajících takovou práci zůstává stabilní.

- Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin (206 případů), které postihují zvláště montážní dělníky z oblasti automobilového průmyslu.

- Nemoci periferních nervů z vibrací (149 případů) - v oborech, kde se pracuje s ručními vibrujícími nástroji, jako jsou stavebnictví, kovovýroba, hornictví nebo kamenolomy.

- Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin (101 případů), které postihují zejména montážní dělníky.

- Zaprášení plic (80 případů), které se týká především zaměstnanců při těžbě a dobývání nerostných surovin.

- Svrab (73 případů), kterým byly postiženy zejména zdravotní sestry a pracovníci sociálních služeb.

Regionem s nejvyšším počtem evidovaných zaměstnanců vykonávajících rizikové práce je jednoznačně Moravskoslezský kraj, za kterým s méně než polovičními hodnotami následují kraje Středočeský a Ústecký společně s Prahou.

Zaměstnanci vykonávající rizikové práce jsou nejčastěji vystaveni působení hluku - 39 procent, 14 procent se musí vyrovnávat s vysokou fyzickou zátěží. Každý desátý zaměstnanec v rizikové kategorii je každý den v práci vystaven prachu v pracovním prostředí nebo vibracím. Psychické zátěži a vlivu například mikroorganismů je vystaveno šest procent lidí vykonávajících práce v rizikových kategoriích.

Porucha sluchu způsobená hlukem se vzhledem k účinnému používání ochranných prostředků vyskytuje u nízkého počtu zaměstnanců, v roce 2012 to bylo jen u jedenácti. Nemoci z povolání se obecně mohou projevit až po čase, jako třeba rakovina plic z radioaktivních látek, která byla v roce 2012 diagnostikována devíti pracovníkům, kteří byli vystaveni záření v uranových dolech v letech 1951 - 1987.

„V roce 2012 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy se tento typ onemocnění začal sledovat. Ve srovnání s rokem 2011 bylo vloni hlášeno o 13,2 procenta méně profesionálních onemocnění, což vypovídá o odpovědnosti zaměstnavatelů, kteří svým podřízeným zajišťují bezpečnější pracovní prostředí," říká hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Témata:  práce zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.