Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tržby stále klesají, maloobchod se propadl o 4,7 procenta

Tržby stále klesají, maloobchod se propadl o 4,7 procenta

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Maloobchodní tržby v České republice klesly během února o 4,7 procenta. Největší pokles o 7,1 procenta přitom zaznamenal motoristický segment, propad o 3,6 procenta se však nevyhnul ani samotným maloobchodníkům, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ).

Odborník na maloobchod ze společnosti PwC Audit Pavel Kulhavý ke zveřejněným číslům uvedl, že za téměř pětiprocentním propadem stojí zejména nižší počet pracovních dnů v letošním únoru proti loňskému. "I bez tohoto vlivu by ale maloobchodníci utržili meziročně méně. Spotřebitelé zatím stále neutrácejí jako v minulosti, zejména z obavy o další vývoj ekonomiky a trhu práce," řekl Kulhavý s tím, že jednu ze světlých výjimek je možné vidět v internetových prodejcích, kteří si opět o něco polepšili.

Výrazně klesly rovněž tržby prodejců pohonných hmot (-7,2 procenta) a potravin, ti si pohoršili o pět procent. Proti tomu prodejci nepotravinářského zboží utržili jen o 1,5 procenta méně než před rokem.

Naopak růst vykázali prodejny počítačového a komunikačního zařízení (o 3,7 procenta) a obchodníci s oděvy a obuví (+2,7 procenta).

Český statistický úřad zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Stanovuje rovněž metodiku statistických zjišťování a jejich zpracování.

Témata:  tržby maloobchod

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.