Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mají se lépe Češi nebo Slováci? Velké srovnání platů

Mají se lépe Češi nebo Slováci? Velké srovnání platů

Foto: Pixmac

Slováci berou na výplatách průměrně o čtyři tisíce méně než Češi. Na konci loňského roku ovšem sousední ekonomika poskočila do příznivějších čísel. Čeká nadějná budoucnost i Českou republiku?

Česká republika se plácá v nejdelší recesi od roku 1997, ekonomiku se nedaří nakopnout a nezaměstnanost pořád stoupá. Loňský hrubý domácí produkt spadl meziročně o 1,1 procenta. Spotřebitelské ceny neustále rostou a mzdy je nestíhají dohánět. Přestože průměrná mzda roste, její reálná hodnota klesá. Za stejné peníze si nakoupíme méně věcí.

Průměrné mzdy na Slovensku jsou pořád nižší než ty v České republice. Ve třetím kvartále loňského roku si Češi průměrně vydělali 24 514 korun, obyvatelé sousední země si odnášeli 20 070,4 korun. Na Slovensku poskočila výše výdělku meziročně o dvě procenta, ale inflace způsobila, že reálné hodnota mzdy o 1,6 procenta propadla. V České republice peníze na výplatnicích narostly o 1,4 procenta, ale situace byla stejná – vyšší spotřebitelské ceny ohlodaly jejich hodnotu o 1,8 procenta.

Od roku 2009 se průměrná slovenská mzda pohnula o 1561,6 korun směrem nahoru, ta česká za stejnou dobu urazila cestu vyjádřenou hodnotou 824 korun. Inflace v České republice se od roku 2009 kontinuálně prohlubovala z číslice 1 na loňských 3,3 procenta. V příštím roce očekává ministerstvo financí její pokles o 1,2 procenta, takže by peníze měly mít větší kupní sílu. Na Slovensku se v roce 2012 pohybovali na čísle 0,9 procenta, za loňský rok pak vykázali inflaci ve výši 3,6 procenta.

Ovšem vývoj za poslední čtvrtletí roku 2012 dává naději na optimismus. Mzda poskočila o dva tisíce korun a pokles reálné hodnoty peněz se podařilo utlumit z 1,6 na 0,3 procenta. Za Českou republiku nejsou zatím čísla za závěrečný kvartál k dispozici, statistický úřad je zveřejní 11. března.

Na Slovensku si na sklonku loňského roku nejvíce polepšili pracovníci ve finančních a pojišťovacích službách, v IT a PR odvětvích. Nejnižší platy si odnášeli zaměstnanci ubytovacích a stravovacích zařízení, stavebnictví a polnohospodářství.

Kromě finančníků a pojišťovacích agentů si nejvíce polepšili ve zdravotnictví a sociální pomoci. Nejstrmější propad naopak zakusily odvětví obchodu s nemovitostmi a administrativní služby.

Podobně to vypadá i v tuzemsku: největší peníze si odnášejí v sektoru financí a pojištění, nejhůře jsou na tom zaměstnanci v lesnictví, rybářství a pohostinství, ovšem – jak už bylo řečeno – Český statistický úřad ještě nezveřejnil poslední čísla loňského roku.

Témata:  Česko ekonomika Slovensko

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.