Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena vody letí nahoru. Lze nějak ušetřit?

Cena vody letí nahoru. Lze nějak ušetřit?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nejen potraviny, ale i voda z kohoutku dál zdražuje. Ne všude je ale zdražení stejné. Nejvíce si za vodu připlatí lidé na Rokycansku. Vůbec cena za vodu pro změnu nestoupla třeba v Rychnově nad Kněžnou.

Už na konci minulého roku se dalo očekávat, že při platbách za vodu sáhneme hlouběji do kapes. Ceny vodného a stočného si určují jednotlivé distribuce, takže nešlo detailně určit o kolik procent se cena zvedne.

Letos se voda zdražila v průměru o 4,9 procenta. Nejvíce zdražila voda na Rokycansku, nejméně zase v Rychnově nad Kněžnou. Obyvatelé Rychnova na Kněžnou dokonce žádné zdražení nepocítí - za vodu zaplatí stejnou částku jako v roce 2012.

Nejdražší vodu mají tam, kde vodárny provozují zahraniční či nadnárodní firmy. To platí hlavně pro severní Čechy.

Ministerstvo zemědělství také upozorňovalo na takzvané skryté zdražení. Jde o ten případ, kdy platíte dvousložkovou část - pevnou a pohyblivou. Pevná zahrnuje paušální poplatek a pohyblivá spotřebovanou vodu, ale třeba i objem splašků a dešťové vody.

Jednou z možností, jak ušetřit za vodu je pořídit si vlastní studnu. Dnes jsou již na trhu moderní technologie, které dokáží aktivovat i slabý pramen. Prvotní investice sice nebývají zrovna malé, časem se ale určitě vyplatí. I když třeba voda na vašem pozemku nepatří mezi nejkvalitnější, s moderními přístroji její kvalitu zlepšíte.

Cenově se vlastní studna vyplatí nejen chalupářům ale i majitelům domků. Za jeden rok běžný rodinný domek v roce 2011 utratil za vodu asi 12 000 korun a cena přitom rok od roku stoupá. Takže se časem navrátí i investice do dražší studny.

Témata:  voda zdražování

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy