Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sleva 30%? Nezájem, tvrdí Češi

Sleva 30%? Nezájem, tvrdí Češi

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Třetina lidí nakupujících zlevněné zboží považuje za zajímavou slevu teprve snížení ceny o 30 procent, pro dalších 29 procent začíná atraktivní nabídka až od zlevnění na polovinu původní ceny. Výsledky průzkumu zveřejnila ve středu společnost Celetem.

Proti tomu slevy, které nepřekročily ani 15procentní hranici, oslovují pouze necelá dvě procenta nakupujících. Zhruba každý šestý pak čeká až na zlevnění, které převyšuje 50 procent.

Šetření také ukázalo, že v České republice využívá slevových nabídek téměř devět lidí z deseti. Na letošní povánoční slevy přitom doslova čekal každý pátý Čech. Většina se přitom domnívá, že tímto způsobem ušetří až 3000 korun, zatímco vyšší úspory na úrovni 5000 korun očekává 17 procent dotazovaných.

Se slevami je však zároveň spojeno také mnoho obav zákazníků. Ti nejčastěji uvádějí, že nakupování ve slevách neholdují především proto, že se obchody v rámci slev snaží prodat i zboží, o které nebyl zájem již v předešlých letech. Dalším problémem povánočních výprodejů jsou podle respondentů také davy nakupujících, které výlet za slevami znepříjemňují nebo omezený výběr velikostí zlevněného oblečení.

Každý desátý Čech následně vyslovil obavu, že ve slevách nakoupí zbytečnosti.

Průzkumu společnosti Celetem se zúčastnilo 580 dotazovaných.

Témata:  obchody slevy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.