Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

VZP prodává svá sídla pod cenou

VZP prodává svá sídla pod cenou

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) si slibovala od prodeje svých filiálek dvě miliardy korun, nakonec bude ráda, když utrží čtvrtinu. Malebné zámečky v centrech měst totiž prodává za hubičku, informují ve čtvrtečním vydání Lidové noviny.

Jako příklad deník uvádí prodej zámečku ve Svatojiřské ulici v Litoměřicích. VZP ho koupila v roce 2004 za 10,3 milionu korun od města. I s následnými opravami ji podle Lidových novin přišel celkem na 43 milionů. Loni v červnu nemovitost prodala za 11,53 milionu.

Kupcem byla firma vyrábějící drobnou zdvihací techniku. Jejím jednatelem je člen kontrolní a revizní komise místní buňky ODS Jaromír Mareš a donedávna ji spoluvlastnil také končící hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler (ČSSD), popisují Lidové noviny.

Ve výběrovém řízení přitom firmu předběhlo litoměřické biskupství, které pojišťovně nabízelo nejdříve patnáct, později dvanáct milionů. Podle jednatele Mareše i ředitele VZP Pavla Horáka však biskupství nakonec od smlouvy odstoupilo. To však podle Lidových novin vyvrací zástupce biskupství, podle kterého z prodeje vycouvala VZP. „Nechtěli nám to prodat," řekl Lidovým novinám zástupce Biskupství litoměřického, jenž si nepřál zveřejnit jméno. Církev chtěla budovu využívat jako sídlo diecézní charity.

Vila v Litoměřicích ale není jedinou filiálkou, kterou VZP prodala takzvaně za hubičku. Pod cenou se zbavila také poboček v Ústí nad Labem či Hradci Králové, píší Lidové noviny.

Témata:  VZP

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.