Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drábek zvýší platy politiků a soudců až o desetitisíce měsíčně

O více než deset tisíc korun by si mohli polepšit poslanci a senátoři, pokud na čtvrtečním jednání kabinetu Petra Nečase (ODS) projde návrh zvyšující jejich platy společně se soudci. Návrh je reakcí na nedávné odmítavé stanovisko Ústavního soudu ke snižování platové základny soudců.

Platová základna, podle které se platy soudců i politiku počítají, by pro rok 2013 podle návrhu činila 61 713,90 korun. Pro určení platu a náhrad výdajů soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů, krajských soudů a okresních soudů se v lednu 2013 oproti platové základně platné v červnu 2012 tak zvýší o 4 491,40 korun; platová základna soudců Ústavního soudu se zvýší o 9 982,90 korun, stejně jako ostatním představitelům státní moci včetně poslanců, senátorů a europoslanců.

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně.

Navýšení způsobí změna jejich společné platové základny se soudci. Ústavní soud totiž dříve označil snížení platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře z trojnásobku na 2,5 násobek, k němuž došlo od 1. ledna 2011, za platovou restrikci vůči soudcům, která je v rozporu s Ústavou. Návrat k trojnásobku by však podle ministerstva práce a sociálních věcí kladl vysoké nároky na prostředky ze státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tedy v období, ve kterém se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva.

"Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se proto považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,7násobku," konstatuje v materiálu předkládající ministerstvo práce a sociálních věcí.

Navrhované řešení vychází z předpokladu, že zrušená relace platové základny ve výši 2,5 násobku je příliš nízká, avšak současně bylo Ústavním soudem ponecháno na "vůli moci zákonodárné a výkonné", v jaké úrovni ji nově stanoví.

"Jestliže byla Ústavním soudem platová základna vypočtená jako násobek číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za kompromisní řešení, které by v budoucím možném testu ústavní konformity mohlo obstát, bylo zvoleno stanovení násobku číslovkou 2,7," stojí v materiálu mířícím na vládu.

Po případném přijetí návrhu by tak v roce 2013 činily celkové náklady 576,7 milionu korun. Z toho na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů by stát vydal navíc 352,1 milionů, na soudce Ústavního soudu 5,3 milionu, státním zástupcům 128,4 milionů, politikům 84 milionů a zaměstnancům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 6,9 milionu.

Témata:  Jaromír Drábek,  platy / mzdy

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.