Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drábek zvýší platy politiků a soudců až o desetitisíce měsíčně

O více než deset tisíc korun by si mohli polepšit poslanci a senátoři, pokud na čtvrtečním jednání kabinetu Petra Nečase (ODS) projde návrh zvyšující jejich platy společně se soudci. Návrh je reakcí na nedávné odmítavé stanovisko Ústavního soudu ke snižování platové základny soudců.

Platová základna, podle které se platy soudců i politiku počítají, by pro rok 2013 podle návrhu činila 61 713,90 korun. Pro určení platu a náhrad výdajů soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů, krajských soudů a okresních soudů se v lednu 2013 oproti platové základně platné v červnu 2012 tak zvýší o 4 491,40 korun; platová základna soudců Ústavního soudu se zvýší o 9 982,90 korun, stejně jako ostatním představitelům státní moci včetně poslanců, senátorů a europoslanců.

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně.

Navýšení způsobí změna jejich společné platové základny se soudci. Ústavní soud totiž dříve označil snížení platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře z trojnásobku na 2,5 násobek, k němuž došlo od 1. ledna 2011, za platovou restrikci vůči soudcům, která je v rozporu s Ústavou. Návrat k trojnásobku by však podle ministerstva práce a sociálních věcí kladl vysoké nároky na prostředky ze státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tedy v období, ve kterém se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva.

"Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se proto považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,7násobku," konstatuje v materiálu předkládající ministerstvo práce a sociálních věcí.

Navrhované řešení vychází z předpokladu, že zrušená relace platové základny ve výši 2,5 násobku je příliš nízká, avšak současně bylo Ústavním soudem ponecháno na "vůli moci zákonodárné a výkonné", v jaké úrovni ji nově stanoví.

"Jestliže byla Ústavním soudem platová základna vypočtená jako násobek číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za kompromisní řešení, které by v budoucím možném testu ústavní konformity mohlo obstát, bylo zvoleno stanovení násobku číslovkou 2,7," stojí v materiálu mířícím na vládu.

Po případném přijetí návrhu by tak v roce 2013 činily celkové náklady 576,7 milionu korun. Z toho na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů by stát vydal navíc 352,1 milionů, na soudce Ústavního soudu 5,3 milionu, státním zástupcům 128,4 milionů, politikům 84 milionů a zaměstnancům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 6,9 milionu.

Témata:  Jaromír Drábek,  platy / mzdy

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

7. října 2026 13:27

Čínská AI už Američanům dýchá na záda. Rozhodovat ale nebude jen to, která je chytřejší

Čínská umělá inteligence už není pouze levnější alternativou k americkým modelům. Čínské modely se přibližují technologické špičce a v některých případech nabízejí výhodu v možnosti provozovat je přímo na vlastní infrastruktuře. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda zvolit americkou, nebo čínskou AI, ale především to, co má umělá inteligence dělat, kde budou uložena data a kolik bude její provoz stát, rozebírá ve svém komentáři David Strejc, AI specialista a architekt ze společnosti Apertia.ai.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.